Bylinky podporující paměť a učení 

Tajemství lidské paměti nebylo stále ještě zcela odhaleno, přesto bychom rádi přišli na to, jak si zapamatovat více, za kratší dobu a nadlouho. Co je to vlastně paměť? Je to schopnost vrátit se v přítomnosti k informaci z minulosti a promítnout si ji i do budoucnosti. Paměť je nezbytná pro život.

Člověk bez paměti ztrácí povědomí o sobě samém i okolním světě. Některé vzpomínky bychom snad rádi z paměti vytěsnili, ale pokud se informace nenávratně ztrácejí samy bez schopnosti vštěpovat si nové, je to pro člověka i jeho okolí velmi frustrující.

Opakování matka paměti

Kvalitu paměti, instinkty, emoce a motivace získáváme v rámci genetické (vrozené, druhové) paměti. Nás však bude mnohem více zajímat paměť získaná (plastická, individuální), kterou si můžeme zjednodušeně představit jako schopnost učení. Skládá se ze čtyř kroků: zapamatování, uchování, vybavení a zapomínání.

Na začátku procesu zapamatování stojí ultrakrátká (senzorická) paměť. Zpracovává podněty ze smyslů a rozhoduje o tom, zda se mozku vyplatí si podnět uložit. Pokud je vyhodnocen jako užitečný, ukládá se informace do krátkodobé (pracovní) paměti na dobu řádově několika minut. Střednědobá paměť dokáže informaci uchovat maximálně 20 minut. Opakováním určitého podnětu, jeho silným emoční nábojem nebo silnou motivací dosáhneme uložení do dlouhodobé paměti, odkud si ho mozek může kdykoliv vybavit. Pokud toho nejsme schopni, hovoříme o zapomínání.

Chyceno v síti

Paměť závisí především na stavu mozku. Mění se nejen věkem, ale i podle toho, co během života jíme, co pijeme i jak mozek zaměstnáváme. Centrum paměti bychom našli v limbickém systému, který má strukturu šedé kůry mozkové a je uložen v hloubi mozku, a v hipokampu, jenž je součástí limbického systému. Limbický systém má několik vrstev vzájemně hustě propojených nervových buněk (neuronů). Je centrem emocí a má vztah ke genetické a krátkodobé plastické paměti. Hipokampus se podílí na kódování nových informací a je důležitý pro paměť dlouhodobou.

Na stopě paměťové stopy

Vytvoření paměťové stopy si můžeme představit jako vznik propojení mezi neurony (synapse), a to buď vznik nových synapsí nebo změnu jejich struktury. Pokud jsou synaptické spoje poškozeny, nelze se k uloženým informací zpětně dostat. Není to tím, že bychom o uložená data přišli, jen k nim nenajdeme cestu. 

Co pomáhá paměti

Paměť lze zlepšit tím, že se především budeme starat o zdraví svého mozku. Netrénovaný mozek ztrácí své schopnosti. Tvorby nových spojení mezi neurony dosáhneme osvojováním si nových poznatků, čtením knih, hraním stolních her, řešením logických hádanek a tréninkem paměti. Měli bychom se vyvarovat alkoholu, nikotinu, cigaretovému kouři a potravinám obsahujícím rafinovaný cukr, živočišné tuky a aspartam. Naopak mozkovým buňkám prospívají látky, které se podílejí na stavbě buněčných membrán (omega-3 mastné kyseliny, cholin, lecitin) a antioxidanty zpomalující stárnutí buněk (flavonoidy, kurkumin, vitaminy C a E, selen). Energii mozku dodají složené sacharidy obsažené například v celozrnných výrobcích, ale také banány. Dostatečné prokrvení záleží především na stavu mozkových cév i dostatku železa, které se podílí na přenosu kyslíku. Okysličení mozku můžeme podpořit i pohybovou aktivitou, ideálně na čerstvém vzduchu, a bylinkami, které rozproudí krev. Které to jsou?

Bylinky pro mozek

Ginkgo biloba – Jinan dvoulaločný

– v souvislosti se zlepšením paměti pravděpodobně nejzmiňovanější léčivá rostlina. Strom pocházející z Číny s typickými listy, které se sbírají, není obtížně najít ani v České republice, především v městských sadech a botanických zahradách. Obsahuje velmi širokou paletu flavonoidů. Rozšiřuje cévy mozku a tím zlepšuje jeho prokrvení. Staré herbáře doporučují jeho použití ve formě nálevu, odvaru nebo tinktury. Dnes už je dostupný v celé řadě doplňků stravy v tobolkách nebo tabletách.

Ašvaganda (Ashwagandhá) – Vitárie snodárná

– polokeř rostoucí v mnoha zemích Středomoří, severní Afriky a na indickém kontinentu patří do indické tradiční ajurvédské medicíny, kde má široké použití (astma, bronchitida, lupénka, revmatismus, nespavost). Ulevuje od stresu a úzkosti a je neuroprotektivní. Zajímavé výsledky byly dosaženy při podání jedincům s Alzheimerovou chorobou a senilní demencí, kdy ašvaganda zlepšila kognitivní a psychomotorickou výkonnost. Sbírá se kořen, který obsahuje vitanolidy a řadu dalších prospěšných látek. Účinky ještě zvyšuje kombinace se ženšenem.

Gotu kola – Pupečník asijský

– pupečníkovité jsou rostliny rozšířené v bahenních oblastech prakticky po celém světě. Gotu kola je prastarým prostředkem indické ajurdvédy. Sbírá se nať. Kromě celé řady účinných látek je významným zdrojem vápníku, selenu, chromu, vitaminu A, C a B. Má celou řadu prospěšných účinků, ale nás bude zajímat to, že zlepšuje paměť prokrvením mozku a posiluje nervový systém. Výborná je kombinace s ginkgo biloba a rozmarýnou. 

Brahmi – Bakopa drobnolistá

– rostlina velmi podobná Gotu kole. Zatím co v jižní a východní Indii je za Bráhmí – kosmické vědomí – označována rostlina bakopa, v severní a západní Indii je to gotu kola. Pozitivní účinky na nervový systém má totožné, tedy zlepšuje kognitivní funkce a paměť, zmírňuje stres a projevy Alzheimerovy choroby. V západním světě jsou tak obě rostliny oblíbeným mozkovým tonikem studentů.

Guarana – Paulinie nápojová

– tropická dřevitá liána z Amazonie, ze které se získávají oříšky. Obsahuje kofein, guaranin a další látky. Vzhledem k vysokému obsahu alkaloidu kofeinu je třeba si dávat pozor na dávkování a kombinaci s kávou nebo energetickými nápoji, protože může způsobit poruchy spánku. Kofein stimuluje nervovou soustavu, potlačuje únavu a prodlužuje bdělost.

Čertův kořen – Eleuterokok ostnatý

– keřík, jehož domovem je Dálný východ, Korea, Japonsko a Čína. Používá se kořen obsahující eleuterosidy. Prodává se i pod názvem sibiřský ženšen. Působí jako adaptogen a harmonizátor, v případě nervového systému zvyšuje odolnost vůči stresu. Je součástí různých směsí na podporu paměti a soustředění, ve kterých je kombinován například s ginkgo biloba.

Kurkuma – Kurkuma dlouhá

– rostlinka se žlutými květy původem z jihovýchodní Asie, Laosu a Thajska. Oddenek obsahuje žluté barvivo kurkumin (anglicky turmerik). Hojně se využívá i jako koření. Kurkumin je důležitým antioxidantem, má neuroprotektivní efekt a příznivě ovlivňuje kognitivní funkce starších lidí a osob s Alzheimerovou chorobou.

Rhodiola (Zlatý kořen) – Rozchodnice růžová

– je vlastně skalničkou, kterou můžeme pěstovat i u nás. Kořen obsahuje flavonoidy a působí jako adaptogen, chrání organismus proti stresu, vysoké psychické zátěži a únavě.

Žen-šen (Kořen života) – Všehoj léčivý

– rostlině, jejíž domovinou je Dálný východ, sever Číny a Koreje, patří, podobně jako jiným rostlinám s domovem v Asii, nezastupitelné místo v ájurvédě. Dožívá se stáří až několika století. Obsahuje velké množství účinných látek, proto se doporučuje ho s ničím nekombinovat. Je nejsilnějším přírodním adaptogenem a harmonizátorem, stimuluje výkonost nervového systému, zbystřuje smysly, zlepšuje koncentraci a paměť. Zvyšuje také celkovou odolnost organismu a je považován za prostředek, jehož dlouhodobé užívání vede k dlouhověkosti.

A nakonec bychom neměli zapomenout ani na „tradiční“ zelený čaj. Obsahuje celou řadu antioxidantů a také kofein. Ten se ale uvolňuje do nápoje pomaleji, takže jeho stimulační účinky nejsou tak výrazné, jako u kávy. Přesto mysl povzbudí a osvěží.