Superpotraviny

Pro termín „superpotravina“ neexistuje přesná definice. Literatura a vědecké studie charakterizují superpotravinu jako potravinu s mimořádným účinkem na lidské zdraví, která však není doplňkem stravy. Superpotraviny vykazují příznivé účinky na lidské zdraví, které zahrnují prevenci různých onemocnění, podporují imunitní systém a dodávají základní makro a mikroživiny v dostatečném množství. Rozdíl mezi superpotravinou a funkční potravinou literatura popisuje následujícím způsobem. Funkční potraviny jsou za účelem zvýšení jejich nutričních vlastností nějakým způsobem fortifikovány nebo obsahově pozměněny, zatímco u superpotravin předpokládáme jejich mimořádný obsah živin bez jakéhokoliv zásahu.

Superpotraviny jsou nutričně bohaté a přitom nízkokalorické. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálů, antioxidantů, vykazují také silnou biologickou aktivitu a mohly by hrát významnou roli v prevenci vzniku chronických onemocnění. Vyextrahováním potenciálních bioaktivních složek a jejich zařazením do potravinářského výroby a zpracování by mohly vznikat zdraví prospěšné potraviny s velkým potenciálem.

Sociokulturní pozadí superpotravin

Populárními se superpotraviny staly pro své mimořádné nutriční a léčebné vlastnosti, přírodní původ, spojitostí s exotičnem (u některých) a historií tradičního užívání léčiteli nebo domorodci. Mnohé z nich se v dnešní době staly globálními zemědělskými komoditami, které jsou oblíbené mezi střední a vysokopříjmovou částí lidské společnosti. Superpotraviny jsou díky tranzici z role tradičních nebo také lokálních potravin na úroveň globálních komodit stále více žádané ve vyspělých zemích, které jsou většinou daleko od jejich zemích původu a mimo původní kulturní kontext.

Nejen vysoká nutriční hodnota superpotravin spotřebitele láká, ale také jejich „lokální“ nebo „přírodní“ původ je jedním z rozhodujících parametrů při nákupu. Lokální a přírodní původ znamená, že jsou vyrobeny tradičním způsobem a s malým dopadem na životní prostředí. Tím superpotraviny splňují i etický požadavek spotřebitelů na potravinu. Nicméně, s rostoucí poptávkou těchto potravin se většinou mění i způsob zpracování. To znamená, že nejsou vyráběny tradičním způsobem, ale metodami intenzivního zemědělství s významnými sociálními a enviromentálními dopady. Dále superpotraviny procházejí procesy zpracování, balení a distribuce, což znamená, že všechny tyto operace produkují určité množství emisí skleníkových plynů.

Seznam vybraných superpotravin

Para ořechy

Para ořechy jsou jedny z nejkonzumovanějších ořechů. Získáváme je ze stromu juvie ztepilé (Bertholletia excelsa), který běžně roste v Jižní Americe (oblast Amazonie). Para ořechy považujeme za významnou ekonomickou komoditu. Díky obsahu bílkovin, lipidů, minerálů a jejich antioxidačním vlastnostem jsou mezi spotřebiteli velmi oblíbené. Z para ořechů získáváme také hydraulickým lisováním olej. Para ořechy obsahují nevětší množství nasycených mastných kyselin ze všech ořechů. Dále obsahuje větší množství kyseliny α-linolenové (asi 7 %ze všech obsažených tuků). Ze zbývajících tuků obsahuje např. nasycenou palmitovou a stearovou kyselinu a omega 6 linolovou kyselinu. Para ořechy jsou bohatým zdrojem selenu a jsou jeho největším zdrojem mezi ořechy. Konzumace para ořechů zabírá přibližně 95 % množství fytosterolů potřebných ve stravě.

Konopné semínko

Konopí seté (Cannabis sativa) patří do čeledi Cannabinaceae. Tato rostlina pochází z Asie, kde ji tamní zemědělci pěstovali už před 10 000 lety. Konopné semínko získáváme z technického konopí a považujeme je za dobrý zdroj tuků (obsah 33-35 %), bílkovin, sacharidů a vlákniny. Semínka obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin (90 % všech obsažených tuků), hlavně omega 3 a omega 6 mastných kyselin. Tyto kyseliny jsou nezbytné pro různé fyziologické funkce, včetně syntézy leukotrienů a prostaglandinů, zajištění integrity kůže a udržení struktury buněčných membrán. Nejvíce zastoupenými nenasycenými mastnými kyselinami jsou linolová a α-linolenová kyseliny. Konopné semínko obsahuje všechny důležité aminokyseliny (nejvíce glutamin a arginin) a konopný protein je složením rovnocenný s jinými rostlinnými proteiny (např. sójový protein). Také obsahuje větší množství železa, zinku, manganu, mědi a vitaminu E.

Goji

Goji jsou plody kustovnice cizí (Lycium barbarum) a používají se v Číně jako tradiční lék více jak 2000 let. Plody goji můžeme znát také pod název „Wolfberry“. Jsou součástí mnoha potravinových a dietních doplňků. Literatura považuje goji za dobrý zdroj sacharidů (nejvíce), bílkovin, tuků a vlákniny. Dále obsahují 18 druhů aminokyselin, tudíž jsou jejich významným zdrojem. Mastné kyseliny tvoří větší část makroživin plodů a největší množství představuje myristová, linolová a palmitoá kyseliny. Goji jsou dobrým zdrojem fytochemikálií jako flavonoly, fenolové amidy, flavan-3-oly, kumarin, fenolové kyseliny a monoterpeny. Plody goji obsahují také karotenoidy z nichž největší část tvoří zeaxanthin palmitát (31-56 % celkového obsahu).  Vitaminy zastoupené ve větším množství v goji jsou riboflavin, askorbová kyselina a thiamin. Minerály jsou také významnými mikroživinami goji plodů a největší část tvoří draslík, sodík, fosfor, hořčík a vápník. Plody goji vykazují pozitivní účinky na potlačení diabetu mellitu, prevence nádorových onemocnění, Parkinsovovy a Alzheimrovy choroby.

Acai

Pod pojmem acai si představme plody pocházející z palmy euterpe brazilské, kterou také můžeme znát pod názvem kapustoň brazilská (Euterpe oleracea). Plody jsou také nazývány acai berry nebo amazonské acai berry. Palma je nejvíce rozšířena v brazilské části Amazonie, kde ji indiáni hojně využívají mnoho let. Acai je známé pro své zdraví prospěšné vlastnosti, které jsou dány obsahem látek s mimořádnými účinky na lidské zdraví. Acai obsahuje velké množství anitoxidačně působících látek. O tyto antioxidační vlastnosti se ve velké míře postaraly fenolické látky – anthokyany a flavonoidy. Ty jsou charakteristické svými protizánětlivými, antiproliferativními a kardioprotektivními vlastnostmi. Výsledkem několika studií je poukázání na schopnost acai zabránit peroxidaci lipidů v mozkové kůře, kterou způsobují reaktivní formy kyslíkových radikálů.

Jackfruit

Jackfruit je ovoce pocházející ze stromu chlebovníku různolistého (Artocarpus heterophyllus), který náleží do čeledi Moraceae. Největšími producenti toho ovoce jsou země jihovýchodní Asie. Jackfruit je vynikajícím zdrojem různých živin a zralou formu jackfruitu lze jíst v mnoha podobách – od syrového, tepelně opracovaného (obvykle jako dezert se smetanovým kokosovým mlékem) po jackfruitový bonbón. Jackfruit je dobrým zdrojem sacharidů, bílkovin, vlákniny a vody. Nejhojněji zastoupenými aminokyselinami jsou cystein, arginin, leucin, histidin, methionin, lysin, tryptofan a threonin. Jackfruit obsahuje významné množství mikroživin jako:

• riboflavin, vitamin C a A, thiamin, niacin,
• draslík, vápník, sodík, železo, zinek,
• flavonoidy, karotenoidy, taniny a těkavé steroly.

Jackfruit vykazuje protivředové, protistárnoucí, antihypertenzní a protirakovinné účinky. Dále pomáhá v prevenci vzniku a rozvoje rakovinných buněk v těle, v boji proti žaludečním vředům, udržuje krevní tlak v normálu a inhibuje degradaci buněk.

Další superpotraviny

• Ovoce – granátové jablko, borůvky, maliny, jahody, hroznové víno
• Ořechy – vlašské ořechy a mandle
• Luštěniny – červené fazole
• Zelenina – brokolice, špenát
• Řasy – spirulina, chlorella
• Mléčné produkty – kefír, velbloudí a oslí mléko
• Rostlinné produkty – zázvor, ginkgo biloba, čaj
• Včelí produkty – med, mateří kašička, vosky.