Světelná terapie: Léčba nejen sezónní afektivní poruchy
S přicházející zimou se dny zkracují a přirozené denní světlo mizí dříve, než většina z nás opustí pracovní prostředí. Tento nedostatek světla má zásadní vliv…
Přírodní stimulanty jsou látky pocházející z přírodních zdrojů. Stimulanty definujeme jako látky nebo spouštěče, které způsobují dočasně zvýšenou aktivitu centrální nervové soustavy nebo podněcují vyšší metabolickou aktivitu organismu. Mohou také zvýšit termogenezi a jejich stimulační aktivita se projevuje zvýšenou srdeční frekvencí a vyšším krevním tlakem. Nejsilnějším přírodním stimulantem je kokain. Tento článek je však zaměřený na o něco méně nebezpečně přírodní stimulanty, které jsou obsaženy v širokém spektru rostlin a následně potravin.
Kofein neboli 1, 3, 7-trimethylxanthin je přírodní alkaloid, který stimuluje centrální nervovou soustavu. Můžeme ho nalézt zejména v rostlinách rodu kávovník (Coffea), čajovník (Camellia), kakaovník (Theobroma) nebo také v některých lécích. Maximální doporučená denní dávka kofeinu je 400 mg/ den, ta také není spojována s žádnými vážnými vedlejšími účinky. Ženám v reprodukčním věku je doporučováno přijímat ve stravě maximálně 300 mg/den kofeinu, zatímco malé děti by neměly přijímat více něž 2,5 mg/ den.
Káva, nápoj z upražených a rozemletých semen kávovníku, je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě, a to zejména díky své specifické senzorické chuti a povzbuzujícímu účinku. Avšak i káva bez kofeinu, která postrádá hlavní stimulační složku, si získala mnoho příznivců díky své jemné chuti a zdravotním přínosům. Je stále diskutováno, jaké jsou přesné dopady kávy na naše zdraví.
Kapsaicin neboli 8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid je aktivní složkou všech chilli papriček. Chilli papričky jsou lidskou populací konzumovány pro svojí štiplavou chuť a nejvíce jsou používány v tropických zemích. Kapsaicin má dráždivé účinky a vyvolává štípání sliznice např. dutiny ústní prakticky při jakémkoliv kontaktu. Kapsaicin a několik dalších odvozených látek používá rostlina v praxi k obraně proti býložravcům a houbám. Čistá forma kapsaicinu je hydrofobní, bezbarvá krystalická látka. Na Scovilleho stupnici (jednotky SHU) kapsaicin dosahuje velmi vysokých hodnot. Hodnoty Scovilleho stupnice udávají pálivost paprik nebo chilli papriček a odpovídají množství kapsaicinu obsaženého v chilli papričce. Podle Guinessovy knihy rekordů je nejpálivější odrůdou chilli papriček odrůda Carolina Reaper, která dosahuje hodnoty až 2200000 SHU.
Karotenoidy jsou skupinou lipofilních chemických látek, které jsou syntetizovány rostlinami a mikroorganismy. Rostlinám a následně potravinám dávají barvu a také hrají důležitou roli v prevenci různých nemocí a udržení dobrého zdraví. Tyto přírodní fytochemikálie jsou potenciálními antioxidanty a jsou prekursory vitaminu A. Karotenoidy zodpovídají za žlutou, oranžovou a červenou barvu. Hlavními zdroji karotenoidů v lidské stravě jsou ovoce a zelenina. Karotenoidy dělíme na karoteny a xantofyly. Významnými karoteny jsou α- a β-karoten, lykopen, zatímco významnými xantofyly jsou lutein, zeaxanthin, astaxanthin a β-kryptoxanthin.
Isoflavony jsou považovány za nejsilnější estrogeny z říše rostlin. Fytoestrogeny jsou přirozeně se vyskytující nesteroidní sloučeniny, které svou molekulovou strukturou a velikostí připomínají steroidní estrogeny obratlovců. Isoflavonům jsou přisuzovány antikancerogenní účinky a lze jimi alternativně léčit kdejaké hormonální poruchy (např. menopauza) Hlavními zdroji isoflavonů v lidské stravě jsou sója a výrobky ze sójových bobů, které obsahují daidzein a genistein.
Flavonoidy jsou nejrozšířenější skupinou fenolů. Fenoly jsou u rostlin zodpovědné za organoleptické vlastnosti-barva a chuť. Do dnešních dní vědci a odborníci identifikovali více než 8000 flavonoidů. V rostlinách se flavonoidy vyskytují ve formě glykosidů nebo aglykonů (bez cukernaté složky) v nejrůznějších formách. Velké množství flavonoidů mají pro savce nízkou toxicitu a některé z nich jsou širokospektrálně využívány v lékařství. Flavonoidy jsou biologicky aktivními látkami, které mohou mít protizánětlivé účinky, potlačují hepatotoxické účinky a působí proti vředům.
Flavonoidy dělíme na 4 skupiny:
Flavony můžeme najít ve slupce ovoce, celeru, brokolici, brusinkách nebo olivách. Důležitým flavony jsou apigenin, luteolin, myricetin nebo quercetin. Flavanony můžeme najít v citrusech a důležitými zástupci jsou narigin nebo hesperetin. Katechiny můžeme najít v čajovníku činském (Camellia sinensis), jahodách meruňkách, hořké čokoládě nebo bobulovinách. Jejich zástupcem je katechin nebo epikatechin. Zdroji anthokyanů jsou červené víno, borůvky, černý rybíz, maliny, ostružiny nebo jahody.
Zdroje:
Langer, J. H. (1975). Stimulants. Drug Enforcement, 2, 18.
Stohs, S. J., & Badmaev, V. (2016). A Review of Natural Stimulant and Non-stimulant Thermogenic Agents. Phytotherapy Research, 30(5), 732–740.
Nawrot, P., Jordan, S., Eastwood, J., Rotstein, J., Hugenholtz, A., & Feeley, M. (2003). Effects of caffeine on human health. Food Additives and Contaminants, 20(1), 1–30.
Glade, M. J. (2010). Caffeine—Not just a stimulant. Nutrition, 26(10), 932–938.
Srinivasan, K. (2015). Biological Activities of Red Pepper (Capsicum annuum) and Its Pungent Principle Capsaicin: A Review. Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 56(9), 1488–1500.
RAO, A., & RAO, L. (2007). Carotenoids and human health. Pharmacological Research, 55(3), 207–216.
Irwandi Jaswir. (2011). Carotenoids: Sources, medicinal properties and their application in food and nutraceutical industry. Journal of Medicinal Plants Research, 5(33).
Křížová, L., Dadáková, K., Kašparovská, J., & Kašparovský, T. (2019). Isoflavones. Molecules, 24(6), 1076.
Tapas, A., Sakarkar, D., & Kakde, R. (2008). Flavonoids as Nutraceuticals: A Review. Tropical Journal of Pharmaceutical Research, 7(3).
Agrawal, A. D. (2011). Pharmacological activities of flavonoids: a review. Int. J. Pharm. Sci. Nanotechnol, 4(2), 1394-1398.
Diskuze