Nejsilnější přírodní stimulanty

Autor: Bc. Karolína Němcová

4 min. čtení

Přírodní stimulanty jsou látky pocházející z přírodních zdrojů. Stimulanty definujeme jako látky nebo spouštěče, které způsobují dočasně zvýšenou aktivitu centrální nervové soustavy nebo podněcují vyšší metabolickou aktivitu organismu. Mohou také zvýšit termogenezi a jejich stimulační aktivita se projevuje zvýšenou srdeční frekvencí a vyšším krevním tlakem. Nejsilnějším přírodním stimulantem je kokain. Tento článek je však zaměřený na o něco méně nebezpečně přírodní stimulanty, které jsou obsaženy v širokém spektru rostlin a následně potravin.

Nejrozšířenější přírodní stimulant

Kofein neboli 1, 3, 7-trimethylxanthin je přírodní alkaloid, který stimuluje centrální nervovou soustavu. Můžeme ho nalézt zejména v rostlinách rodu kávovník (Coffea), čajovník (Camellia), kakaovník (Theobroma) nebo také v některých lécích. Maximální doporučená denní dávka kofeinu je 400 mg/ den, ta také není spojována s žádnými vážnými vedlejšími účinky. Ženám v reprodukčním věku je doporučováno přijímat ve stravě maximálně 300 mg/den kofeinu, zatímco malé děti by neměly přijímat více něž 2,5 mg/ den.

Kofein stimuluje:

  • lipolýzu tuků, urychlení oxidace mastných kyselin vyvolanou cvičením, zvýšenou energii,
  • produkci serotoninu, snížení únavy a zvýšení odolnosti organismu,
  • paměť, celkovou mentální energii, schopnost koncentrovat se, bdělost, náladu, stavy úzkosti, schopnost řešit různé úkoly,
  • systolický a diastolický krevní tlak.
Kávovník arabský (Coffea arabica)

Kapsaicin

Kapsaicin neboli 8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid je aktivní složkou všech chilli papriček. Chilli papričky jsou lidskou populací konzumovány pro svojí štiplavou chuť a nejvíce jsou používány v tropických zemích. Kapsaicin má dráždivé účinky a vyvolává štípání sliznice např. dutiny ústní prakticky při jakémkoliv kontaktu. Kapsaicin a několik dalších odvozených látek používá rostlina v praxi k obraně proti býložravcům a houbám. Čistá forma kapsaicinu je hydrofobní, bezbarvá krystalická látka. Na Scovilleho stupnici (jednotky SHU) kapsaicin dosahuje velmi vysokých hodnot. Hodnoty Scovilleho stupnice udávají pálivost paprik nebo chilli papriček a odpovídají množství kapsaicinu obsaženého v chilli papričce. Podle Guinessovy knihy rekordů je nejpálivější odrůdou chilli papriček odrůda Carolina Reaper, která dosahuje hodnoty až 2200000 SHU.

Kapsaicin stimuluje:

  • trávicí trakt jako celek,
  • sekreci hlenu, alkálií, prokrvení a tím i ochranu sliznice žaludku,
  • prostupnost mikromakronutrientů skrze sliznici střev,
  • potřebné enzymy k přeměně cholesterolu na žlučovou kyselinu a tím snížení hladiny cholesterolu v krvi,
  • produkci somastostainu, který má na starosti produkci žaludečních kyselin.
Carolina Reaper (Capsicum chinense)
Carolina Reaper (Capsicum chinense)

Karotenoidy

Karotenoidy jsou skupinou lipofilních chemických látek, které jsou syntetizovány rostlinami a mikroorganismy. Rostlinám a následně potravinám dávají barvu a také hrají důležitou roli v prevenci různých nemocí a udržení dobrého zdraví. Tyto přírodní fytochemikálie jsou potenciálními antioxidanty a jsou prekursory vitaminu A. Karotenoidy zodpovídají za žlutou, oranžovou a červenou barvu. Hlavními zdroji karotenoidů v lidské stravě jsou ovoce a zelenina. Karotenoidy dělíme na karoteny a xantofyly. Významnými karoteny jsou α- a β-karoten, lykopen, zatímco významnými xantofyly jsou lutein, zeaxanthin, astaxanthin a β-kryptoxanthin.

Karotenoidy stimulují:

Zdroje karotenoidů - rajčata, mrkve, dýně, hrách, kukuřice, meruňky, pomeranče, kaki, …
Zdroje karotenoidů

Isoflavony a flavonoidy

Isoflavony jsou považovány za nejsilnější estrogeny z říše rostlin. Fytoestrogeny jsou přirozeně se vyskytující nesteroidní sloučeniny, které svou molekulovou strukturou a velikostí připomínají steroidní estrogeny obratlovců. Isoflavonům jsou přisuzovány antikancerogenní účinky a lze jimi alternativně léčit kdejaké hormonální poruchy (např. menopauza) Hlavními zdroji isoflavonů v lidské stravě jsou sója a výrobky ze sójových bobů, které obsahují daidzein a genistein.

Isoflavony stimulují:

  • potlačení nádorového onemocnění prsu a prostaty,
  • potlačení kardiovaskulárních onemocnění, osteoporózy nebo symptomy menopauzy,
  • buněčnou proliferaci v prsní tkáni, které může zabránit v množení nádorových buněk.
Sója luštinatá (Glycine max)
Sója luštinatá (Glycine max)

Flavonoidy jsou nejrozšířenější skupinou fenolů. Fenoly jsou u rostlin zodpovědné za organoleptické vlastnosti-barva a chuť. Do dnešních dní vědci a odborníci identifikovali více než 8000 flavonoidů. V rostlinách se flavonoidy vyskytují ve formě glykosidů nebo aglykonů (bez cukernaté složky) v nejrůznějších formách. Velké množství flavonoidů mají pro savce nízkou toxicitu a některé z nich jsou širokospektrálně využívány v lékařství. Flavonoidy jsou biologicky aktivními látkami, které mohou mít protizánětlivé účinky, potlačují hepatotoxické účinky a působí proti vředům.

Flavonoidy dělíme na 4 skupiny:

  • flavony,
  • flavanony,
  • katechiny,
  • anthokyany.

Flavony můžeme najít ve slupce ovoce, celeru, brokolici, brusinkách nebo olivách. Důležitým flavony jsou apigenin, luteolin, myricetin nebo quercetin. Flavanony můžeme najít v citrusech a důležitými zástupci jsou narigin nebo hesperetin. Katechiny můžeme najít v čajovníku činském (Camellia sinensis), jahodách meruňkách, hořké čokoládě nebo bobulovinách. Jejich zástupcem je katechin nebo epikatechin. Zdroji anthokyanů jsou červené víno, borůvky, černý rybíz, maliny, ostružiny nebo jahody.

Flavonoidy stimulují:

  • uvolňování prozánětlivých buněk, bazofilních eozifilních granulárních složek, které můžou vést k rozvoji nemocí jako astma, alergie nebo kopřivky,
  • rozvoj různých zánětů, virových onemocnění nebo nádorových onemocnění (antioxidační vlastnosti),
  • funkce některých enzymů.
Zdroje anthokyanů

Zdroje:

Langer, J. H. (1975). Stimulants. Drug Enforcement2, 18.

Stohs, S. J., & Badmaev, V. (2016). A Review of Natural Stimulant and Non-stimulant Thermogenic Agents. Phytotherapy Research, 30(5), 732–740.

Nawrot, P., Jordan, S., Eastwood, J., Rotstein, J., Hugenholtz, A., & Feeley, M. (2003). Effects of caffeine on human health. Food Additives and Contaminants, 20(1), 1–30.

Glade, M. J. (2010). Caffeine—Not just a stimulant. Nutrition, 26(10), 932–938.

Srinivasan, K. (2015). Biological Activities of Red Pepper (Capsicum annuum) and Its Pungent Principle Capsaicin: A Review. Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 56(9), 1488–1500.

RAO, A., & RAO, L. (2007). Carotenoids and human health. Pharmacological Research, 55(3), 207–216.

Irwandi Jaswir. (2011). Carotenoids: Sources, medicinal properties and their application in food and nutraceutical industry. Journal of Medicinal Plants Research, 5(33).

Křížová, L., Dadáková, K., Kašparovská, J., & Kašparovský, T. (2019). Isoflavones. Molecules, 24(6), 1076.

Tapas, A., Sakarkar, D., & Kakde, R. (2008). Flavonoids as Nutraceuticals: A Review. Tropical Journal of Pharmaceutical Research, 7(3).

Agrawal, A. D. (2011). Pharmacological activities of flavonoids: a review. Int. J. Pharm. Sci. Nanotechnol4(2), 1394-1398.

Diskuze

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé.

Ještě nemáte účet? Registrovat se.