Nutrigenomika: Propojení genů a životního stylu

Nutrigenomika představuje novodobé odvětví vědy, které zkoumá, jak stravovací návyky ovlivňují naše geny a jak lze optimalizovat své zdraví prostřednictvím personalizované výživy. Konkrétněji se zabývá úlohou jednotlivých složek výživy v projevech genů. Toto propojení mezi genetikou a stravou otevírá nové možnosti pro prevenci onemocnění, podporu celkového zdraví a dosažení optimální vitality. Naše geny hrají klíčovou roli ve stanovení, jak naše tělo reaguje na potravu. Někteří jedinci mohou lépe zpracovávat určité živiny než jiní, což může mít vliv na energetickou rovnováhu, metabolismus a citlivost na různé potraviny.

Potrava člověka obsahuje řadu esenciálních a neesenciálních nutrientů. Tyto biologicky aktivní látky mohou indukovat buněčné změny, tzn. mají za schopnost ovlivňovat profil exprimovaných genů, včetně posttranslačních modifikací a metabolomu (metabolického profilu buňky).

Díky rozvoji genetických testů můžeme získat informace o našem genetickém kódu a identifikovat genetické varianty spojené se stravováním. Tyto informace mohou být využity k vytvoření personalizovaného stravovacího plánu, který maximalizuje výhody pro naše genetické predispozice a minimalizuje rizika spojená s konkrétními potravinami.

Ovlivnění genetiky od prenatálního věku

Již v prekoncepčním věku, tedy v těhotenství, se vyvíjí a „programuje“ budoucí nutriční a fyziologický profil jedince. Kupříkladu jeho náchylnost k chronickým onemocněním, jako je například diabetes mellitus, obezita, či hypertenze. Tato problematika souvisí například i se střevním mikrobiomem, kdy výživa ženy v těhotenství, úroveň stresu, medikamenty, celkový životní styl, způsob porodu, kojení nebo například i kontakt se zvířaty do 2 let života výrazně ovlivňuje střevní mikrobiom a následně i náchylnost k neinfekčním chronickým onemocněním.

Studie na zvířecích modelech poukazují na to, že urychlený postnatální růst (tedy hyperkalorická strava) vede k rozvoji obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění v pozdějším věku. Úprava stravy v časném věku dítěte stimuluje dlouhodobou ochranu před pozdějším rozvojem nadváhy a obezity. V rámci prevence se uplatňuje například vyšší obsah omega-3 mastných kyselin mateřského mléka. Z pokusů u zvířat je patrné, že omega-3 mastné kyseliny inhibují diferenciaci prekurzorových buněk k adipocytům (tukové buňky) a redukují odbourávání tuku.

Co se výživy týče, má nezastupitelnou úlohu. Například karence (nedostatek) kyseliny listové, zinku, jódu či naopak nadbytek vitaminu A, konzumace alkoholu a další disbalance ve výživě mají významný dopad na vývoj a životnost plodu a život novorozence.

Nedostatek kyseliny listové může mít za následek vyvolání předčasného porodu či vyšší riziko rozštěpů a vrozených vývojových vad, proto je již ženám doporučováno preventivně zařadit kyselinu listovou jako doplněk stravy, v ideálním případě ještě před početím. Roli hraje i v zimě často karenční vitamin D. Vyšší příjem vitaminu D ve stravě matky v těhotenství snižuje riziko rozvoje astmatu u dětí.

Důvod, proč má nevhodně složená strava, a to zejména z tuků, tak velký vliv na vznik mnoha onemocnění, jako je například ateroskleróza, nádory či diabetes, je, že nejzásadnější vliv na regulaci genů mají právě lipidy. Lipidy působí převážně na tzv. jaderné receptory PPAR (peroxisome proliferator-activated receptors), tedy receptory aktivované peroxisomovými proliferátory. Působením na tyto receptory jsou ovlivněny metabolické procesy, růst buněk, regenerace tkání a další biologické děje.

Funkční potraviny

Vhodné je do stravy zařadit tzv. funkční potraviny. Funkční potraviny narozdíl od „super potravin“, které jsou spíše marketingovým výmyslem, mají prokázaný příznivý účinek na zdraví. Definují se jako jako potravina, jejíž přínos pro organismus člověka není pouze výživový, ale působí příznivě i na zdraví konzumenta a na jeho fyzický a duševní stav. Jejich funkce spočívá v prevenci, nikoli v léčbě. Chrání například před vznikem kardiovaskulárních onemocnění, osteoporózy, obezity, diabetu mellitu a dalších chronických civilizačních onemocnění.

Mezi tyto funkční potraviny se řadí například pohanka, obsahující rutin, který pomáhá udržovat pevnost a pružnost cév. Dále amarant, ceněný pro antioxidační, antikarcinogenní účinky a zároveň i příznivě působí na kardiovaskulární systém. K výčtu funkčních potravin dále řadíme citrusové plody, zakysané mléčné výrobky, lněná semínka, brokolici a další.

Výživa přináší mnohem komplexnější nástroj, než si mnozí z nás myslí. Je tedy velmi důležité míti na paměti co vše s sebou nese způsob životního stylu, včetně ovlivnění genů. Zejména pak v prekoncepčním věku je důležitější než kdy jindy dbát na pestrou plnohodnotnou stravu obsahující adekvátně rozložené makronutrienty a mikronutrienty.