Vitaminy v těhotenství

Vitaminy řadíme mezi mikroživiny a hrají důležitou roli ve zdraví těhotných žen a rostoucího plodu. Těhotenství je právě obdobím hromadících se nároků na jejich zvýšenou dávku. Během těhotenství může nedostatečný příjem některých vitaminů mít nepříznivé účinky jak na zdraví matky nebo plodu, což může vyvolat spoustu komplikací a nebezpečných stavů. Těhotným a kojícím ženám je obecně vhodné doporučovat některé vitaminy před samotným početím.

Vitaminy v těhotenství A 

Vitamin A (retinol) patří mezi vitaminy rozpustné v tucích a má dobrý vliv na vývoj plodu. Příjem vitaminu A má významný vliv na růst, vývoj a odolnost narozených dětí. Studie prokázaly významnou korelaci sérových hladin vitaminu A s výškou a porodní hmotností novorozenců. Vitamin A můžeme najít v zelenině (zejména v mrkvi). Jeho doplňkové užívání v těhotenství však není nutné. Během prvního trimestru může být jeho nadbytečný příjem působit teratogenně. Ženy v prvních fázích těhotenství by neměly překračovat denní příjem vitaminu A nad 3000 μg denně. Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 1200 μg denně. Těhotným ženám se doporučuje přijímat vitamin A ve formě jeho provitaminu β-karotenu, který se hojně vyskytuje v rostlinné stravě.

Vitaminy v těhotenství B9

Vitamin B9, známý také jako kyselina listová, je spolu s železem základním doplňkem stravy během těhotenství. Patří do skupiny vitaminů B a je ve vodě rozpustný. Vitamin B9 jako samotná sloučenina nemá biologicky aktivní účinky, biologicky aktivními jsou až její deriváty. Vznikají metabolickou přeměnou vitaminu B9 v játrech a souhrnně je označujeme jako foláty. Nejvýznamnějším folátem je 5-methyltetrahydrofolát.

Nedostatečný příjem kyseliny listové rozlišujeme jako absolutní (snížený příjem potravou) nebo relativní (poruchy jejího metabolismu). Plod je závislý na přísunu folátů od matky, sám ji je syntetizovat neumí. Nedostatek vitaminu B9 je spojován s velkým počtem těhotenských komplikací a vrozených vad. Výsledky mnoha studií ukazují spojitost nedostatku vitaminu B9 s defektem neurální trubice u plodu. Dalšími projevy nedostatku vitaminu B9 jsou nízká porodní hmotnost nebo předčasný porod.

Potřeba vitaminu B9 během těhotenství se dvoj- až trojnásobně zvyšuje. Zvýšit příjem vitaminu B9 se doporučuje už před samotným početím. Optimální dávka před početím je 0,2 mg denně. Během samotného těhotenství je tuto dávku potřeba ještě zvýšit na 0,4 – 0,6 mg denně. Dobrými zdroji vitaminu B9 a folátů je listová zelenina (špenát, brokolice, růžičková kapusta, hrášek, fazole), kvasnice, játra a ledviny.

Vitaminy v těhotenství B12

Vitamin B12 (kobalamin) je během těhotenství a kojení důležitý pro normální růst a vývoj plodu. Má spolu spolu s vitaminem B9 nezastupitelnou roli při syntéze DNA a erytrocytů. Vitamin B12 je nezbytný pro správnou funkci myelinové pochvy nervových buněk. Při standardním příjmu je skladován v játrech a ledvinách. Standardní nedostatek se projevuje po několika letech nízkého příjmu. Těhotné ženy, které jsou vegetariánky nebo veganky, mají Crohnovu chorobu nebo celiakii, jsou vystaveny vyššímu riziku nedostatku vitaminu B12.

Nedostatek vitaminu B12 je závažným zdravotním rizikem jak pro nastávající matku, tak pro vyvíjející se plod. Deficit může souviset s hyperhomocysteinémii, způsobit preeklampsii, spontánní potraty nebo předčasný porod. V prvním trimestru může plod postihnout defekt neurální trubice, později intrauterinní růstová retardace a nízká porodní hmotnost. Novorozenci jsou dále vystaveni vysokému riziku následujících zdravotních problémů:

• vzniku neurologických, hematologických a vývojových anomálií,
• menší obvod hlavy, anorexii, hyperpigmentace, hyperkinézy,
• křečové stavy s nebo bez nálezu na EEG a také opoždění kognitivních a řečových funkcí.

Významnými zdroji vtiaminu B12 jsou potraviny živočišného původu – maso, mléko, vejce, ryby a korýši. Dobrými zdroji kobalaminu pro matky s veganskou stravou jsou rostlinné nápoje, snídaňové obiloviny, nutriční droždí, houby (liška, shiitake), nebo  tempeh. Doporučená denní dávka vitaminu B12 během těhotenství podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je 4,5 μg denně.

Vitaminy v těhotenství D

Vitamin D (kalciferol) patří mezi lipofilní vitaminy. Jeho dostatečný příjem si můžeme zajistit stravou nebo si ho můžeme částečně syntetizovat pomocí slunečního záření působícího na kůži. Ve standardních dávkách je příjem vitaminu D významný pro metabolismus vápníku a fosforu. Jelikož se ukládá v tukové tkáni, existuje velké riziko předávkováním vitaminem D. Příjem vitaminu D doprovázený dostatečným příjmem vápníku je v těhotenství i při kojení zásadní pro tvorbu kostní tkáně plodu. Nedostatek vitaminu D u těhotné ženy může způsobit osteomalacii, nižší hmotnostní přírůstek a deformity pánve. U plodu nedostatek způsobuje růstovou retardaci, neonatální křivici, defekty zubní skloviny a neonatální hypokalcemii.

Vitamin D a jeho metabolity procházejí placentou k plodu, tudíž je třeba brát na vědomí jeho teratogenní účinky ve vyšších dávkách v krvi matky. Působení vysokých dávek na plod se může projevit stenózou aortální chlopně, poruchami psychického a mentálního vývoje a hyperparathyroidizmem. Primárními zdroji vitaminu D jsou tresčí játra, olej z jater platýzů, žloutek z vajec, losos, tuňák, mléko, sardinky nebo sýry. Doporučená denní dávka vitaminu D pro těhotné a kojící ženy je 5 μg denně.

Vitaminy v těhotenství K

Vitamin K v těhotenství působí významně v prevenci krvácivosti u ženy a plodu a podílí se na regulaci metabolismu některých xenobiotik. Známe tři typy vitaminu K – K1 (fylochinon), K2 (farnochinon) a K3 (menadion). Vitamin K je produkován střevní mikroflórou a je významný pro tvorbu protrombinu. Na nedostatek vitaminu K jsou citlivé čerstvě narozené děti, protože nedochází k jeho transplacentárnímu přenosu během těhotenství. Střeva čerstvých novorozenců jsou čerstvě po narození sterilní. Organismus novorozence je závislý na příjmu vitaminu K z mateřského mléka, které jako zdroj vitaminu K nemusí vždy stačit. Novorozenci jsou tak vystaveni přechodnému deficitu vitaminu K, který se projevuje krvácením např. do gastrointestinálního traktu nebo pupečníku. V prevenci tohoto nedostatku se novorozencům doplňuje vitamin K různými způsoby. Novorozenci jsou však ke zvýšeným dávkám syntetického vitaminu K (naftochinonu a menadiolu) citliví. Doporučená denní dávka vitaminu K pro těhotné ženy je 65 μg denně.