Rakytník a jeho vliv na zdraví 

Názvem rakytník se označuje skupina šesti druhů keřů z čeledi hlošinovitých. Nejznámějším druhem je rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides). Rakytníky se pěstují například na území Evropy, od Skandinávie až po Španělsko, dále na severu Indie, v Číně, Kanadě, Rusku, Velké Británii a Pákistánu. V nadmořské výšce nad 4000 m n. m. však rakytníky přestávají plodit. V České republice se rakytník pěstuje jako okrasná rostlina, na území Polska je chráněný. Samotný keř je opadavou, trnitou dřevinou, dorůstající do výšky až 6 metrů. Pro rakytník jsou charakteristické jasně oranžové až červené peckovice. Plody vykazují různou chuť v závislosti na zralosti, od kyselé přes hořkou až po sladkou. Dozrávají od srpna až do konce podzimu, neopadávají a keře zdobí až do zimy.

Rakytníkové plody jsou náchylné k degradaci a je nutné je po sklizení ihned zpracovat či zmrazit. Okamžitým ochlazením na teplotu 4-6 °C, čímž dojde k prodloužení životnosti a potlačení množení mikroorganismů. Na trhu jsou dostupné různé výrobky z rakytníku, například rakytníkový olej, džus, džem, cukrovinky a další. Rakytník se využívá i k výrobě kosmetických produktů a doplňků stravy. 

Plod je tvořen až z 85 % šťávou, která se získává lisováním. Ze semen a dužiny se pak vyrábí rakytníkový olej. Šťáva i olej z rakytníku jsou velmi bohatými zdroji různých chemických látek s významnými benefity pro zdraví. K těmto chemickým látkám se řadí například alkaloid hippophein, kyseliny (jablečná, chinová, citronová), vitamín C a K, vitamíny skupiny B, aminokyseliny (prolin, threonin, serin), flavonoidy, inozitoly, cukry (glukóza, fruktóza), karotenoidy, lipidy (triacylglyceroly), těkavá aromata a další. Konkrétně v rakytníku řešetlákovém bylo nalezeno více než 200 biologicky aktivních látek. Izolovány byly téměř ze všech částí rostliny, nejvíce jich však pocházelo z plodů a listů. 

U rakytníku se prokázalo, že při extrakci superkritickým CO₂ nejevili laboratorní potkani žádné symptomy toxicity. Ani při dalších zkoumáních nebyla prokázána žádná toxicita, jedná se tedy o bezpečnou látku k léčbě a prevenci. Tradiční východní medicína využívá rakytník již po staletí. V Mongolsku se rakytník například používá v terapii střevních zánětů, při léčbě průjmů a dalších gastrointestinálních obtíží. V Tádžikistánu je oblíbený při péči o pokožku, zejména pak výrobky z rakytníkových květů. Indická a tibetská medicína si považuje rakytníku pro jeho protizánětlivé a hemostatické účinky. Olej z bobulí bývá součástí mastí při ekzémech, systémovém onemocnění lupus erytematodes, dermatitidách, popáleninách a dalších kožních chorobách. Díky vysokému obsahu vitamínu C a flavonoidům mají oleje z rakytníku prokazatelné antioxidační a antibakteriální účinky.

Vliv na kardiovaskulární systém

V roce 2002 byla provedena osmitýdenní studie zabývající se účinkem rakytníku na funkci kardiovaskulárního systému. Podávání šťávy z rakytníku nevedlo u zdravé populace mužů ke zvýšenému shlukování destiček ani intracelulárních adhezních molekul, avšak při podávání oleje z bobulí a dužiny byl zaznamenán znatelný pokles shlukování destiček. 

Imunomodulační účinek

Ethanolový extrakt z rakytníkových bobulí stimuluje funkci membrán makrofágů a fagocytární cirkulaci. Lze mu tedy přisuzovat i imunomodulační účinky. Účinky potvrzující podporu imunitní funkcí byly prokázány i u pacientů podstupujících chemoterapii. I malé dávky semenného oleje vykazovaly v předběžných studiích zvýšení nespecifické imunity a dále i částečné protinádorové účinky. Kromě lipidů obsažených v oleji se imunomodulační účinek přičítá i ve vodě rozpustným sloučeninám jako například flavonoidům a vitamínu C.

Hepatoprotektivní účinky

Díky vysokému podílu antioxidantů v extraktu z rakytníkových listů se spekuluje i o hepatoprotektivních účincích.  Hepatoprotektivní mechanismus semenného oleje by mohl být spojený s inhibicí peroxidace lipidů. 

Ochrana pokožky

Díky vysokému obsahu palmitoolejové kyseliny a polynenasyceným mastným kyselinám je rakytníkový olej také důležitým zdrojem lipidů pro farmaceutický a kosmetický průmysl. Kyselina palmitoolejová umožňuje využití v rakytníkových produktech určených ke změkčování kůže, vyhlazování vrásek a zlepšení zdraví pokožky. V přiměřeném množství může pokožku vyživovat, čehož se využívá ke zmírnění symptomů při atopických dermatitidách. 

Protinádorový potenciál

Dosavadní experimenty na zvířatech poukázaly na potenciální antikancerogenní účinky. Plody rakytníku mohou potlačit proces karcinogeneze, zejména pak v žaludku nebo pokožce. Klinické pozorování odhalilo, že semenný rakytníkový olej podávaný orálně pomohl potlačit některé maligní nádory.

Vliv na gastrointestinální trakt

V několika dosavadních experimentech byly na pokusných myších též prokázány léčivé a preventivní účinky proti žaludečním a duodenální vředům. Studie na zvířatech prokázaly léčebný účinek olejů na podráždění či poškození sliznice gastrointestinálního traktu. 

Závěrem lze rakytník zhodnotit jako významnou rostlinu s mnoha potenciálními účinky na zdraví. Ne nadarmo se o něm mluví jako o superpotravině a posilovači imunity.