Bylinky jako náhrada soli

Maximální doporučený denní příjem soli pro dospělého zdravého jedince činí 5 g. V České republice však tento příjem překračujeme až 3x. Zvýšený příjem soli dle nejnovějších studií koreluje s výskytem obezity, se kterou se pojí i další možné komplikace jako je například hypertenze, dyslipidémie a riziko kardiovaskulárních chorob. Vysoký přísun soli dále koreluje i se sníženou inzulinovou rezistencí, která následně může vyústit v diabetes mellitus II. typu. Mechanismus vzniku s největší pravděpodobností tkví v aktivaci dráhy aldóza – reduktáza – fruktokináza v játrech a hypotalamu, která vede k endogenní produkci fruktózy s rozvojem leptinové rezistence a hyperfagie (přejídání). Dále byla zjištěna souvislost mezi vysokým příjmem natria a nealkoholického ztučnění jater. 

Potraviny s vysokým obsahem soli

Sůl slouží mimo jiné i jako konzervant. Je tedy logické, že se ve vyšší míře bude nacházet v mražených a instantních pokrmech, nakládaných potravinách, polotovarech a uzeninách. Jejich spotřebu bychom měli tedy v co největší míře nahradit potravinami čerstvými a nezpracovanými. Přijatelnějšími variantami uzenin jsou například šunky se sníženým obsahem soli, které většinou obsahují do 2 g soli na 100 g. 

K největším zdrojům sodíku v naší stravě patří pečivo. Pečivo hustě posypané solí obsahuje téměř 5 g soli, což je maximální doporučené denní množství. Preferujte tedy pečivo bez slaného posypu. Nejvhodnějším řešením je péct si pečivo doma, kde máme pod kontrolou přesné množství přidané soli.

Sýry typu niva, jadel, korbáčik, brynza, feta či balkán se při výrobním procesu buďto prosolují či nakládají v solné lázni, z čehož vyplývá i jejich vyšší obsah soli. Některé druhy sýrů obsahují až 10 gramů soli na 100 gramů výrobku. Je tedy vhodné tyto sýry konzumovat jen výjimečně a nahrazovat je méně slanými variantami jako jsou sýry čerstvé – cottage, ricotta, tvaroh, žervé a plátkové – eidam, ementál, mozzarella, gouda a další.

Další kategorií s významným podílem soli jsou nakládané ryby a pomazánky. Namísto nich bychom měli preferovat ryby čerstvé, které jsou bohatým zdrojem omega 3 nasycených mastných kyselin. Pomazánky jsou nenáročné na přípravu a domácí výrobu zvládne hravě každý.

Náhrada soli konkrétněji

Vyhýbat bychom se měli slaným pochutinám, bujónům, ochucovadlům a kořenícím směsím, (např. grilovací, na kuře, čínu), které obsahují sůl až z 50 %. Ideální náhradou jsou zelené natě, bylinky a koření. Omezení soli a nahrazení jejího příjmu bylinkami a jiným kořením je žádoucí prevencí již zmíněných onemocnění.  V případě diabetiků či hypertoniků se doporučuje denní dávka soli snížit až do 3 g denně. Snížení příjmu soli o 3 gramy denně vede ke snížení systolického tlaku až o 7 torrů. Jako náhrada soli se při přípravě jídel nejvíce využívá čerstvých či sušených bylinek např. majoránky, tymiánu, rozmarýnu, bazalky, kopru, oregana, estragonu, šafránu a dalších. Zde jsou uvedena doporučení pro jednotlivé druhy pokrmů.

• Ryby: tymián, zázvor, majoránka, oregano, rozmarýn, kopr, kari, pepř, kmín, celerové semínko, chilli, nové koření, bazalka, rozmarýn, petržel
  
• Hovězího a telecího masa: bobkový list, majoránka, muškátový oříšek, šalvěj, tymián, pepř, oregano, nové koření, koriandr, česnek, zázvor, rozmarýn, petržel
  
• Drůbeží maso: estragon, paprika, česnek, kmín, kari, majoránka, chilli, bazalka, anýz, nové koření, petržel, šalvěj, rozmarýn, citronová tráva
  
• Brambory: kopr, rozmarýn, česnek, libeček, paprika, petržel, šalvěj, majoránka, chilli
  
• Zelenina: bazalka, celerové semínko, hřebíček, kari, česnek, majoránka, muškátový oříšek, tymián, šalvěj, rozmarýn, petržel, chilli, petržel
  
• Polévky: nové koření, bazalka, hřebíček, kmín, koprové semínko, česnek, majoránka, šalvěj, petržel, cibule, zázvor, citronová tráva

Bazalka (Ocimum basilikum) je aromatická bylina se specifickou chutí. Dodává pestrou barvu salátům, ale i pizzám, hodí se i k přípravě ryb nebo do polévek. Pro zachování všech prospěšných látek jako jsou flavonoidy, silice a další aktivní látky se nedoporučuje bazalku tepelně upravovat. 

Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) je polokeř pocházející ze středomoří. Setkat se s ním můžeme tedy především ve středozemské kuchyni. Hodí se k masitým pokrmům včetně ryb, k bramborám, do omáček nebo grilované zelenině.

Majoránka je bylina hodící se do mnoha pokrmů. Využít ji můžeme pro přípravu bramboráků, do polévek, při přípravě zeleniny, brambor nebo masitých pokrmů.

Oregano (Origanum vulgare) známé také jako dobromysl je rostlina z čeledi hluchavkovitých s výraznou chutí. Využívá se především ve francouzské a italské kuchyni. Ochutit s ním můžeme ryby, masa nebo například i pizzu.

Libeček (Levisicum officinale) často nazývaný také jako přírodní maggi koření je velmi oblíbenou bylinou v České republice. Hodí se k přípravě slaných pochutin, na brambory, do polévek, pomazánek, masitých pokrmů. Známé jsou i jeho močopudné vlastnosti, doporučuje se i pro podporu funkce ledvin.

Řeřicha (Lepidium sativum) je jednoletá rostlina z čeledi brukvovitých. Je nenáročnou pro domácí pěstování. Přidává se do pomazánek, polévek, omáček, masitých pokrmů, luštěnin, ale také k zelenině. Vyjma aromatické chuti má i příznivý účinek na dýchací cesty.