Vliv sportu na střevní mikrobiom

Střevní mikrobiom je klíčovým faktorem ovlivňujícím lidské zdraví. Nové důkazy prokazují, že sport a fyzická aktivita mohou výrazně pozitivně měnit složení střevního mikrobiomu.

Střevní mikrobiom zahrnuje biliony mikroorganismů, které plní klíčovou roli v metabolismu, imunitní odpovědi a regulaci nervové soustavy. Nerovnováha mikrobiomu (dysbióza) je spojena s onemocněními, jako jsou obezita, diabetes mellitus 2. typu, zánětová onemocnění střev (IBD) a depresivní poruchy a mnoho dalších. Sport je často považován za přínosný faktor pro celkové zdraví, ale jeho vliv na mikrobiom zůstává relativně novým předmětem výzkumu.

Diverzita mikrobiomu je indikátorem jeho zdraví a funkční schopnosti. Studie ukazují, že osoby s pravidelným fyzickým pohybem mají vyšší diverzitu mikrobiomu ve srovnání se sedavými jedinci. Například studie Clarke et al. (2014) zkoumala profesionální rugbyisty a zjistila, že jejich střevní mikrobiota obsahuje větší podíl prospěšných druhů, jako jsou Akkermansia muciniphila a Faecalibacterium prausnitzii, než u kontrolní skupiny. Střevní diverzita těchto sportovců se významně lišila od nesportovců. Střevní mikrobiom sportujících respondentů vykazoval až 22 různých taxonomických kmenů mikroorganismů.

Mechanismy ovlivňující střevní mikrobiom

• Metabolické změny: Sport zvyšuje produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), jako je butyrát, které podporují regeneraci epitelu střeva a mají protizánětové účinky.
  
• Snižování zánětu: Fyzická aktivita reguluje hladiny prozánětových cytokinů, jako jsou IL-6 a TNF-α, což pomáhá udržovat zdravý střevní mikrobiom.
  
• Zlepšení motility střev: Pohyb stimuluje peristaltiku, což usnadňuje rovnováhu střevní mikrobioty.
  
• Stres a nervový systém: Sport snižuje hladinu kortizolu, který je spojen s negativními změnami mikrobiálního složení.

Přehledový článek z roku 2023 (Rabiee et al.) analyzoval 15 klinických studií na toto téma. Výsledky ukázaly různý stupeň účinnosti a vysoké interindividuální rozdíly. Závěrem se ukázalo, že výchozí profil střevního mikrobiomu hraje rozhodující roli v reakci mikrobiomu na tréninkovou intervenci a že tréninková dávka a délka trvání jsou zřejmě určujícím faktorem u všech způsobů cvičení. Obecně lze říci, že cvičení může vyrovnávat diverzitu střevního mikrobiomu. Podstatnější je informace, že se navrhuje, aby cvičení představovalo pro střevo stresor, který stimuluje prospěšné adaptace a dlouhodobě zlepšuje flexibilitu střevní bariéry v průběhu času díky pravidelné fyzické aktivitě. Zdá se, že změny střevního mikrobiomu způsobené aerobním cvičením jsou po návratu k sedavému způsobu života reverzibilní. Proto se doporučuje, aby cvičení zpočátku způsobilo narušení střevního mikrobiomu, které se s pokračujícím cvičením, a tedy adaptací, vrátí do stavu před cvičením.

Další přehledový článek (Min et al., 2024) pak pojednává o tom, že cvičení významně kvantitativně snižuje podíl kmene Bacteroidetes a zvyšuje kmen Firmicutes, což naznačuje posun v poměru Firmicutes/Bacteroidetes. Analýza podskupin ukazuje, že ženy a starší dospělí zřejmě vykazují významnější změny Shannonova indexu diverzity. Závěrem tohoto článku je, že cvičení může být slibným způsobem, jak zlepšit střevní mikrobiom u dospělých. Zejména Shannonův index se po cvičení významně zvýšil. Rozdílné reakce v diverzitě střevního mikrobiomu na cvičební intervence v závislosti na pohlaví a věku naznačují, že je zapotřebí dalšího výzkumu.

Důkazy z praxe

• Intervenční studie: Ukázaly, že 6 týdnů pravidelného aerobního cvičení zlepšilo mikrobiální diverzitu u jedinců s nadváhou.
  
• Reverzibilita: Pokud byl sport po ukončení studie vynechán, pozitivní změny střevního mikrobiomu se vrátily na původní hodnoty. To zdůrazňuje důležitost dlouhodobé fyzické aktivity.
  
• Vliv: Cvičení může být slibným způsobem, jak zlepšit střevní mikrobiom u dospělých.
  

Role typu sportu a intenzity

Různé formy fyzické aktivity mají odlišný dopad na střevní mikrobiom. Aerobní cvičení, jako je běh nebo plavání, podporuje růst bakterií produkujících SCFA, zatímco anaerobní trénink, například silový trénink, může zvyšovat hladiny mikrobiálních metabolitů spojených s obnovou svalové tkáně. Kombinace aerobního a anaerobního tréninku se ukazuje jako nejúčinnější strategie pro celkové zlepšení zdraví střevní mikrobioty. Intenzita cvičení rovněž hraje roli – mírná až střední intenzita má většinou pozitivní účinky, zatímco nadměrná fyzická zátěž může způsobit přechodnou dysbiózu kvůli zvýšenému stresu a zánětu.

Ačkoliv důkazy podporují pozitivní vliv sportu na mikrobiom, existují omezení. Faktory jako strava, genetika a životní styl mohou ovlivňovat výsledky. Budoucí výzkum by měl zahrnovat dlouhodobější studie s větším počtem respondentů a zaměřit se na rozdíly mezi různými typy sportů.

Dlouhodobá fyzická aktivita nejen podporuje zdraví střevního mikrobiomu, ale má i širší dopady na imunitní systém, metabolismus a nervovou soustavu. Studie naznačují, že pravidelný pohyb může snížit riziko vzniku chronických onemocnění, jako je rakovina tlustého střeva, právě prostřednictvím pozitivních změn ve složení střevní mikrobioty. Dále bylo prokázáno, že sport zlepšuje metabolickou flexibilitu, což je schopnost těla přepínat mezi spalováním tuků a cukrů podle aktuální potřeby, čímž nepřímo ovlivňuje střevní zdraví.

Sport představuje jednoduchý a efektivní nástroj pro podporu zdravého střevního mikrobiomu. Zavedení pravidelné fyzické aktivity může pomoci nejen zlepšit složení mikrobioty, ale také snížit riziko chronických onemocnění. Praktická doporučení zahrnují alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně, doplněného zdravou a vyváženou stravou obohacenou o fermentované a zakysané výrobky a především s dostatečným příjmem vlákniny.