Letní bylinky a jejich využití

Domácí pěstování bylinek, ať už na zahradě či balkoně, se těší stále větší a větší oblibě. Jedná se o jednoduchý způsob jak svěže, chutně a přitom i nutričně obohatit pokrmy. Bylinky mohou být součástí jak čerstvých letních salátů, tak i polévek a hlavních chodů. Stejně tak i příroda je v letním období bohatá na léčivé bylinky, které lze využít pro své léčivé vlastnosti.

Bazalka

Bazalka pravá patří v letním období k nejoblíbenějším a nejpoužívanějším bylinkám. Jedná se o jednoletou rostlinu, kvetoucí od června do září. Známá je především v italské kuchyni, kde bývá součástí salátů, pesta nebo pizzy. Využít ji však můžeme i ve sladkých pokrmech, například v kombinaci s jahodami. Bazalka vykazuje specifickou svěží chuť a vůni. Co se účinných a zdraví prospěšných látek týče, bazalka je bohatá na silice (například linalool či estragolem), třísloviny, flavonoidy, glykosidy a jiné látky. V léčitelství se považuje za univerzální bylinu. Příznivě ovlivňuje peristaltiku, má protizánětlivý efekt a jedná se i o adaptogen.

Oregano

Jako oregano se označuje koření, ve kterém převažují látky thymol a karvakrol. K výrobě oregana se využívá hned několik různých bylin. Nejznámějšími typy jsou středomořské oregano, jamajské oregano, mexické oregano a kubánské oregano. V evropské a zejména pak středomořské kuchyni se nejvíce používá středomořské oregano, pocházející z nasušené dobromysli obecné. Stejně jako bazalka, tak i oregano je oblíbené na pizze, v pestu, omáčkách nebo těstovinách. Některé zdroje uvádí, že oregano působí příznivě při onemocnění dýchacích cest.

Divizna velkokvětá

Divizna velkokvětá, dvouletá léčivá bylina z čeledi krtičníkovitých, dorůstá do výšky až dvou metrů. Roste po celé Evropě, v České republice se jedná o běžnou a nenáročnou bylinu. Sběr probíhá po celé léto až do září. Doporučuje se sbírat bylinu zejména v odpoledních hodinách. Žluté květy se následně suší na přímém slunci a následně se skladují v suchu. Z divizny lze vyrobit léčivé masti, které hojí podrážděnou pokožku, oleje, prospěšné při nachlazení či nálevy k vnitřnímu užití. Nálevy se musí přecedit, květy totiž kvůli přítomnosti chloupků dráždí sliznici. Dále lze připravit i diviznový sirup, který se doporučuje při dýchacích obtížích. Divizna vykazuje protizánětlivé účinky. Uvádí se i léčivé účinky při kašli. Zevně se divizna používá pro hojení ran, bércových vředů a hemoroidů. Divizna je bohatá na saponiny, silice, flavonoidy a třísloviny.

Máta peprná

Máta peprná je vytrvalá bylinka z čeledi hluchavkovitých. Kvete přibližně od června do konce září. Nať se stříhá těsně před květem, opět ideálně v dopoledních hodinách pro nejvyšší obsah silic. Hlavními silicemi jsou menthol a menthon, dále pak například piperiton a menthofuran. Máta obsahuje i flavonoidy, hořčiny a třísloviny. Máta podporuje činnost gastrointestinálního traktu, jater, slinivky a žlučníku. Zároveň napomáhá i při onemocnění dýchacího traktu. Mátový odvar je doporučován při nechutenství, nespavosti a stresu. Čerstvá máta se přidává do dezertů, nápojů, omáček a salátů. Menthol obsažený v mátě má chladivé účinky, díky kterým je máta oblíbená v letních horkých dnech.

Levandule lékařská

Jedná se o aromatickou bylinu, vytrvalý polokeř, se specifickým zbarvením a vůní. Sklizeň levandule probíhá v závislosti na počasí. Obvykle se jedná o konec června či začátek července. Tradičně je pěstována ve Středozemí, Provence a Alžírsku. I v České republice je několik levandulových farem. Z léčivého hlediska je ceněná pro svůj anxiolytický účinek. Anxiolytický efekt zapříčiňuje terpenový alkohol linalool. Přesný mechanismus účinku však stále nebyl doposud vyzkoumán. Levandule se využívala již v antickém Římě, kde ji přidávali do koupelí. V současné době se kromě anxiolytického efektu používá v kosmetickém průmyslu, k výrobě masážních olejů, v kuchyni do provensálského koření nebo pro aromaterapii.

Mydlice lékařská

Mydlice lékařská je vytrvalá bylina. Sklízí se v červenci až srpnu. Kvete v bílém až bílorůžovém zbarvení. Svůj název nese pro své pěnivé účinky. Výtažek z mydlice se používá k výrobě kosmetických přípravků. Odvar z mydlice lze využít namísto šampónu. Mydlice je rozšířena po celé Evropě až po Skandinávii. V kuchyni lze mydlici přidat do salátů. Dříve se používala i při výrobě piva k vytvoření pěny. Vnitřně se užívá odvar z čerstvého či sušeného kořenu. Popisují se léčivé vlastnosti jako léčba kožních nemocí či onemocnění dýchacích cest.