Mučenka jako přírodní antidepresivum

Mučenka (Passiflora) je rod vytrvalých popínavých rostlin z čeledi mučenkovitých. Do tohoto rodu se řadí například mučenka jedlá (maracuja), mučenka pletní, mučenka banánová, mučenka modrá a mnoho dalších. Rod obsahuje více než 500 různých druhů.

Nejznámější a nejvyužívanější jsou první dvě zmiňované, tedy mučenka jedlá a mučenka pletní. Neobvyklý název rostliny vychází z podoby květu mučenky modré, ve kterém můžeme vidět nástroje umučení Ježíše Krista.

Černé čnělky s bliznami připomínají hřeby, prašníky představující kladiva a věnec barevných vláken trnovou korunu. Špičaté listy pak znázorňují kopí a deset okvětních lístků odpovídá deseti apoštolům. Mučenky se pěstují téměř po celém světě. Jsou pěstovány jako pokojové rostliny, dále však i jako rostliny okrasné či ke konzumaci pro své plody (maracuja). Jejich největším producentem je Brazílie.

Mučenka jedlá

Maracuja (Passiflora edulis) pochází původně z Jižní Ameriky. Rostliny kvetou od jara do podzimu. Plodem jsou bobule, které se zbarvují v závislosti na odrůdě do žluté či fialové barvy. Vnitřek plodu tvoří šťáva se semínky. Pěstuje se jak pro své plody, tak i k výrobě džusů, džemů a dalších pochutin. Plody žluté odrůdy maracuji mohou dorůstat až do velikosti grapefruitu. Slupka mučenky se nekonzumuje z důvodu obsahu kyanogenního glykosidu, který se vyskytuje i v nezralých plodech.

Plody maracuji jsou bohaté na vitamíny a minerální látky. Příkladem jsou vitamíny skupiny B, A, C, fosfor, vápník, železo. Dále je i zdrojem vlákniny. 

Mučenka pletní (Passiflora incarnata)

Je velmi podobná mučence jedlé, avšak její využití je odlišné. Květ se skládá z pěti modrobílých lístků. Kvete v letním období. Jedná se o hmyzosprašné květy, které opyluje hmyz. Plody využívají larvy motýlů jako potravu. Mučenku pletní můžeme nalézt nejčastěji na neudržovaných pastvinách v blízkosti řek. V České republice se pěstuje jako okrasná rostlina. 

Mučenka pletní je hojně využívanou rostlinou ve fytoterapii. Mezi aktivní látky obsažené v rostlině patří alkaloidy, flavonoidy, harmol, harman, harmin, harmalin, luteolin, kvercetin a další. Užívá se v čerstvé i sušené podobě. Hovoří se o jejím uplatnění při stresu, úzkostech a nespavosti. 

Prokázané účinky

Bylinná léčiva obsahující druhy passiflora byla široce používána k léčbě úzkosti již od starověku. Druh passiflora incarnata (mučenka pletní) je zahrnut v mnoha lékopisech a je nejpoužívanějším druhem mučenek v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Sedativní vlastnosti listů mučenky a hypoglykemická aktivita mouky vyrobené z oplodí byly popsány hned několika studiemi (Braaga et al., Cerqueira-Silva et al.). Druhy passiflora jsou bohaté na flavonoidy a vykazují také anxiolytickou aktivitu. P. incarnata je díky svému chemickému složení a farmakologickým účinkům nejvíce studovaným druhem. Anxiolytický účinek spočívá ve specifickém působení kyselina gama-aminomáselné (GABA) na centrální nervový systém při léčbě úzkostných poruch a neuropsychických symptomů menopauzy, jako je bolest, úzkost, sexuální dysfunkce a nespavost.

Oborná literatura hovoří o nutnosti dalších klinických studií s většími vzorky, které by porovnaly účinnost passiflory s placebem a jinými typy léků, včetně antidepresiv. V roce 2007 proběhla randomizovaná kontrolovaná studie zabývající se srovnáním účinnosti mučenky s benzodiazepiny (Miyasaka et al.). Benzodiazepiny jsou vysoce účinná farmaka s anxiolytickým a sedativním účinkem. Studie se zúčastnilo celkem 198 respondentů. Kritériem pro zařazení byla diagnostikovaná úzkostná porucha či neuróza nebo jakákoliv jiná porucha duševního zdraví, ve které je úzkost základní symptom (panická porucha, obsedantně kompulzivní porucha, sociální fobie, agorafobie, jiné typy fobie, posttraumatická stresová porucha aj.). Studie u passiflory ve srovnání s mexazolamem (lék patřící mezi benzodiazepiny) potvrdila zlepšení pracovního výkonu a nižší míru ospalosti jako vedlejšího účinku užívání benzodiazepinů. Nebyla však prokázána dostatečná statistická významnost.

Ngan et al. (2011) se zaměřil ve své studii na vliv konzumace čaje z mučenky na kvalitu spánku. Čtyřicet jedna účastníků (18-35 let) pilo každý den jeden šálek čaje po dobu jednoho týdne a současně si vedlo spánkový deník. Kvalita spánku u mučenky dosáhla významně lepšího hodnocení ve srovnání s placebem. Tato zjištění naznačují, že konzumace nízké dávky Passiflora incarnata ve formě čaje přináší u zdravých dospělých krátkodobé subjektivní výhody ve kvalitě spánku.

Mezi další pravděpodobné účinky mučenky se řadí léčba závislostí (zejména na opiátech), využití mučenky při léčbě epilepsie, podpora zvýšení hladiny testosteronu, antiastmatický účinek, schopnost snižovat krevní tlak nebo protizánětlivé a antimikrobiální působení.

Jedná se o bezpečnou rostlinu. Uvádí se doporučení užívat čaj z mučenky po dobu 7 dní a u extraktu 8 týdnů. Následně se doporučuje alespoň chvilkové vysazení. K nežádoucím účinkům se řadí ospalost a zmatenost. Nedoporučuje se mučenku kombinovat se sedativními léky. Přípravky z mučenky nejsou vhodné v těhotenství z důvodu rizika stahů dělohy.