Káva – optimální denní příjem a potenciální rizika

Káva, nápoj z upražených a rozemletých semen kávovníku, je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě, a to zejména díky své specifické senzorické chuti a povzbuzujícímu účinku. Avšak, je stále diskutováno, jaké jsou přesné dopady kávy na naše zdraví. Zde se podíváme na pozitivní i negativní aspekty konzumace kávy, a také na to, kolik šálků denně je považováno za adekvátní.

Od pradávných kultur až po moderní společnost, káva se stala symbolem probuzení, inspirace a společenského spojení. Její původ sahá až do Etiopie, kde legenda hovoří o pastýři, který objevil povzbuzující účinky kávových bobů poté, co pozoroval, jak jeho stádo koz skáče po konzumaci rostlin. Káva začala svoji cestu do světa jako nápoj oblíbený v arabských zemích, kde byla známá pro své povzbuzující vlastnosti a schopnost udržet lidi bdělé během dlouhých nočních rozprav. Postupně se rozšířila do Evropy a dalších částí světa, kde se stala nezbytnou součástí každodenního života.

Jaký je mechanismus účinků kávy?

Káva získala svou pověst díky obsaženému kofeinu, stimulující látky, která působí na centrální nervový systém. Kofein blokuje receptory adenosinu, což zabraňuje pocitu ospalosti a zvyšuje hladinu neurotransmiterů, jako je například dopamin, což zlepšuje náladu a pozornost.

Kofein působí na tělo prostřednictvím několika metabolických cest, ale dvě jsou klíčové: inhibice fosfodiesterázy a antagonismus adenosinových receptorů. Inhibice fosfodiesterázy zvyšuje koncentraci cAMP, což ovlivňuje různé procesy v těle, včetně metabolismu lipidů. Antagonismus adenosinových receptorů vede k opačné reakci než adenosin, což působí pocit bdělosti a zvýšené nervové aktivity.

Kofein, nezbytná složka kávy, má svou vlastní komplikovanou cestu skrz naše tělo. Téměř celé množství kofeinu (99 %), které konzumujeme, je absorbováno během prvních 45 minut trávení. Pokud pijeme kávu, probíhá absorpce v trávicím traktu a kofein se distribuuje tělními tekutinami. Pokud žvýkáme kofeinové rostliny, absorpce je rychlejší a může začít již v dutině ústní. Samotný metabolismus kofeinu probíhá v játrech. Tento proces zahrnuje několik enzymatických systémů, včetně cytochromu P450 a dalších. Během tohoto procesu dochází k demethylaci a oxidaci kofeinu, což vytváří různé metabolity, jako je paraxantin, teobromin a teofylin.

• paraxantin: má stimulační účinky na tělo a zvyšuje lipolýzu
• teobromin: má vazodilatační účinky (rozšiřuje cévy), dále vykazuje mírné diuretické účinky
• teofylin: má relaxační účinky na hladké svalstvo bronchů, což může být užitečné při léčbě astmatu a jiných respiračních onemocnění

Celkově tyto metabolity kofeinu představují různé účinky na tělo a mohou mít vliv na energetický metabolismus, kardiovaskulární systém a respirační funkce. Je důležité si uvědomit, že účinky těchto metabolitů mohou být různé a závisí na individuální reakci každého jedince.

Příznivé účinky kávy

Mimo zmiňované, káva obsahuje mnoho dalších látek, včetně antioxidantů a polyfenolů, které mohou mít další výhody pro lidské zdraví. Tyto složky mohou chránit buňky před poškozením volnými radikály a snižovat riziko některých onemocnění, jako je například Alzheimerova a Parkinsonova choroba či snižovat riziko nádorových onemocnění.

Nedávné studie naznačují, že mírná konzumace kávy může být spojena s ochranou před určitými kardiovaskulárními onemocněními. Obsažené látky v kávě, jako jsou polyfenoly a antioxidanty, mohou přispívat k ochraně cév a srdce. Pravidelná konzumace kávy byla spojena s nižším rizikem vzniku srdečních onemocnění, jako je například srdeční infarkt.

Z kardiovaskulárního hlediska může konzumace kávy snižovat riziko diabetu mellitu 2. typu (cukrovky) a hypertenze (vysokého krevního tlaku), jakož i dalších stavů spojených s kardiovaskulárním rizikem (KV), jako je obezita a deprese; může však nepříznivě ovlivňovat lipidový profil v závislosti na způsobu přípravy nápoje. Bez ohledu na to rostoucí počet údajů naznačuje, že obvyklá konzumace kávy je neutrální až prospěšná, pokud jde o rizika různých nepříznivých KV následků, včetně koronárního srdečního onemocnění, městnavého srdečního selhání, arytmií a mrtvice.

Rozsáhlé epidemiologické studie navíc naznačují, že pravidelní konzumenti kávy mají snížené riziko úmrtnosti, a to jak KV, tak i všech příčin. Mezi potenciální přínosy patří také ochrana před neurodegenerativními onemocněními, lepší kontrola astmatu a nižší riziko vybraných gastrointestinálních onemocnění. Denní příjem cca 2 až 3 šálků kávy se zdá být bezpečný a je spojen s neutrálními až příznivými účinky na většinu studovaných zdravotních výsledků.

Potanciální rizika konzumace kávy

Konzumace kávy může také přinést riziko expozice akrylamidu, chemické látky vznikající při pražení kávových zrn. Akrylamid byl klasifikován jako pravděpodobný karcinogen pro člověka podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny. I když výzkum o vlivu akrylamidu na lidské zdraví zůstává nejednoznačný, některá opatření, jako je snížení pražení kávových zrn nebo přechod na alternativy s nižším obsahem akrylamidu, mohou pomoci minimalizovat expozici této látky. Navzdory nashromážděným poznatkům a dosud uplatňovaným zmírňujícím strategiím je však snižování obsahu akrylamidu v kávě stále výzvou ve srovnání s jinými tepelně zpracovanými potravinami, u nichž je na průmyslové úrovni možný širší výběr surovin a pokrok v technologických postupech a nebo změny receptur.

Kofein, hlavní složka kávy, může způsobit nespavost a ovlivnit kvalitu spánku, zejména pokud je konzumován později během dne. To může vést k narušení spánkového cyklu a pocitu únavy během dne. Každý dospělý jedinec je na kofein individuálně senzitivní. Pokud o sobě víte, že jste na kofein ve vyšší míře senzitivní, pak kávu pijte převážně jen v dopoledních hodinách.

Nadměrná konzumace kávy může způsobit zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. To může být problematické zejména pro lidi s hypertenzí nebo srdečními obtížemi.

Káva může dráždit žaludeční sliznici a způsobit různé trávicí potíže, jako je pálení žáhy, nadýmání a zažívací obtíže. Někteří jedinci mohou mít dokonce žaludeční vředy v důsledku nadměrné konzumace kávy. Často se také šíří neodborná tvrzení, jako například to, že pokud pijete kávu s mlékem, tak si zaděláváte na žaludeční obtíže. Toto tvrzení nebylo nikdy prokázáno. Pokud netrpíte laktózovou intolerancí či alergií na bílkovinu kravského mléka, pak vám mléko v kávě nezpůsobí žádné zdravotní obtíže.

Kofein má diuretické účinky, což znamená, že zvyšuje tvorbu moči. Nadměrná konzumace kávy může vést k dehydrataci, zejména pokud není doprovázena dostatečným přísunem tekutin. Ke kávě proto vždy ideálně pijte i čistou vodu.

Jako poslední možný negativní účinek spojený s konzumací kávy je fakt, že káva je návyková látka a pravidelná konzumace může vést k závislosti. Při vysazení kávy se mohou objevit abstinenční příznaky, jako jsou bolesti hlavy, podrážděnost a únava. Proto jako i všude jinde ve světě výživy a potravin zde platí – všeho s mírou.