Jedlý hmyz: potravina budoucnosti?

V dnešní době, kdy se svět potýká s rostoucí populací a zátěží na životní prostředí, hledání udržitelných a výživných zdrojů potravy je stále naléhavější. Jedním z nekonvenčních, avšak slibných řešení je využití jedlého hmyzu jako potraviny. Jaké jsou jeho nutriční hodnoty? A nese s sebou konzumace nějaká potenciální rizika?

Jak již bylo řečeno, celosvětově se mění demografická křivka sledující růst populace. Zatímco v roce 1950 žilo na Zemi 2,5 miliardy lidí, dnes již počet přesahuje 8 miliard. S tak rychlým nárůstem populace je třeba hledat alternativní způsoby výživy. Živočišná produkce je nedostatečná a zároveň je i jedním z faktorů podněcující globální změnu klimatu.

Ekologické aspekty hmyzu

Hmyz je mnohem efektivnější z hlediska výroby potravy než tradiční chov hospodářských zvířat. Vyžaduje méně půdy, vody a krmiva a produkuje méně skleníkových plynů. Jedlý hmyz se jeví jako ideální alternativou z důvodu rychlého reprodukčního cyklu, nízkým ekonomickým nárokům pro chov a snadnou manipulaci. Zároveň lze hmyz využívat i pro krmné účely. Co se ekologických aspektů týče, produkce 1 kilogramu bílkoviny cvrčka vyžaduje spotřebu 1 litru vody, orná půda zaujímá 15 m², pro porovnání: na produkci 1 kg bílkoviny hovězího masa je třeba 22 000 l vody a 200 m², u vepřového masa je pak potřeba 3 500 l vody, 50 m² a u masa kuřecího 2 300 l vody a 45 m².

Hmyz patří mezi studenokrevné, kteří potřebují k životu méně živin než hospodářská zvířata, jsou efektivní ve tvorbě proteinů z biomasy, rychle rostou a mají dobrou nutriční hodnotu. Mezi negativní aspekt pak ale petří vysoká kupní hodnota. Cena hmyzu je zatím vyšší, než u masa tradičního.

Nutriční hodnota

Co se týče nutriční hodnoty, tak se jedná o velmi cennou potravinu. Hmyz je bohatý na bílkoviny, které jsou klíčové pro růst a regeneraci tkání v lidském těle. Obsahuje také zdravé monoenové a polyenové tuky, minerální látky jako železo, zinek, fosfor, hořčík a vápník, a vitaminy jako například B12. Na výborné úrovni je i stravitelnost bílkovin, která představuje 76-96 %. Pro porovnání: u vejce je to 95 % a u hovězího masa 98 %. Obsah vlákniny se pohybuje od 9-27 % v sušině.

Jedlý hmyz není vhodný při dnavé artritidě z důvodu obshau purinů. Celkový obsah purinů ve vzorcích hmyzu odpovídal obsahu purinů ve vepřovém mase.

Rizika konzumace

Je však nutné mít na paměti i možnou alergenicitu. Jedinci alergičtí na korýše či roztoče s pravděpodobností mohou být alergičtí i na jedlý hmyz.

Pro konzumaci je také důležité vybírát správně druhy hmyzu. Opatrní bychom měli být co se týče brouků tesaříků, kteří produkují toluen nebo potemníkovitích, kteří produkují chinony a alkany. K nejčastěji konzumovanému jedlému hmyzu v Evropě patří například cvrčci (domácí, banánový, dvojskvrnný, krátkokřídlý) saranče (stěhovavá, pustinná, americká), kobylka, zavíječ malý, bourec morušový a potemníci (stájový, moučný, brazilský).

Kromě možné alerginicity se jeví jako potenciální riziko konzumace nevhodného vývojového stádia hmyzu, špatná technologická úprava (např. konzumace sarančat vcelku bez odstranění nohou), konzumace nevhodně krmeného hmyzu, riziko kontaminace pesticidy, stravitelnost chitinu a další. Dosud však nebyly popsány žádné patogenní mikroorganismy specifické pro hmyz škodlivé i pro člověka. Každý konzumovaný jedlý hmyz by měl projít tepelnou úpravou pro minimalizaci rizika mikrobiální kontaminace.

Shrnutí

Souhrnně lze tedy říci, že hmyz je jedním z možných alternativ konzumace živočišných produktů. Hmyz je bohatým zdrojem bílkovin a zajímavým zdrojem lipidů, mikronutrientů a jiných biologicky aktivních látek. Již nyní se hmyz řadí mezi hospodářská zvířata a podléhá státním dozorovým orgánům.

Zavádění jedlého hmyzu do běžné stravy může být v některých kulturách, především pak i v té naší, velkou výzvou. Nicméně, v mnoha částech světa je konzumace hmyzu běžná a má dlouhou historii. Například v Asii a Africe jsou hmyzí pokrmy tradiční součástí stravy. V západních zemích se v posledních letech začíná objevovat zájem o hmyzí produkty, jako jsou chipsy z cvrčků nebo hamburgery z hmyzu.

V České republice uvedlo 11.8 % respondentů (n =  1340), že konzumuje hmyz pravidelně. Nejoblíbenější forma konzumace hmyzu byla hmyzí moučka. Konzumaci hmyzu byli otevřenější mladší respondenti.

I na trhu v České republice se v každém vtším supermarketu můžete setkat s ochuceným praženým hmyzem, proteinovými hmyzími tyčinkami či například pečivem s přídavkem hmyzí moučky. Pokud jste konzumaci hmyzu dosud nevyzkoušeli, určitě se jedná o velmi zajímavé zpestření stravy.