Přírodní látky v péči o ústní dutinu
Bylinky a další přírodní látky mohou mít příznivý účinek i v oblasti zubního zdraví. Seznamte se s těmi, které mohou na základě vědeckých studií vykazovat léčebný…
Zácpa (též známá jako obstipace) je běžným zažívacím problémem, který postihuje mnoho lidí bez ohledu na věk a pohlaví. Charakterizuje se sníženou frekvencí stolice a obtížným vyprazdňováním. Zácpa může být způsobena různými faktory, jako jsou špatné stravovací návyky, nedostatečný příjem vlákniny, nedostatek pohybu, stres a určitá farmaka. K řešení tohoto problému se tradičně využívají bylinky, jejichž účinnost byla po staletí oceňována. Zde se podíváme na pět bylin, které byly vědecky prokázány jako účinné řešení při obstipaci.
Známá také jako kasie pravá, je bylinka s výraznými projímavými účinky, která byla využívána po tisíce let k léčbě zácpy a podpůrně při různých zažívacích obtížích. Tato rostlina patří do čeledi bobovitých (Fabaceae) a pochází ze středních oblastí východní Afriky, Blízkého východu a jižní Asie. V současné době je senna rozšířena po celém světě a je široce používána jako přírodní projímadlo. Obsahuje látky známé jako antraglikosidy (zj. sennosidy, rhein-8-ß-D-glukosid, rhein, aloeemodin-8-ß-D-glukosid aj.), které podporují peristaltiku střeva a zvyšují pohyb střevního obsahu. Dále je bohatá na flavonoidy, sliz, pryskyřičné látky (sennanigriny), silice a organické kyseliny. Jedná se o keřovitou rostlinu, dorůstající do výšky až 2 metrů. Sbírá se list a lusk. Je důležité používat sennu pouze krátkodobě max 1-2 týdny, protože dlouhodobé užívání může vést k narušení normální funkce střev.
Po požití senny dochází k uvolnění sennosidů ve střevech. Tyto látky jsou v tlustém střevě metabolizovány bakteriemi na aglykony. Aglykony poté působí na receptory střevní stěny, což zvyšuje motilitu střev a usnadňuje vylučování stolice. Senna se běžně využívá jako přírodní projímadlo ke zlepšení stolice a zmírnění zácpy. Je dostupná v různých formách, jako jsou sušené listy, prášky, tablety, kapky nebo sennový čaj. Často se kombinuje s jinými bylinami, které posilují její účinky nebo zmírňují její nepříjemnou pachuť, kupříkladu pomerančová kůra nebo zázvor.
I když je senna považována za relativně bezpečnou bylinu, je třeba ji užívat s opatrností a dbát na některá důležitá bezpečnostní opatření. Pravidelné užívání senny může vést ke zvyku a závislosti na jejím projímavém účinku. Lidé trpící gastrointestinálními poruchami, například Crohnovou chorobou, nebo lidé s poruchou elektrolytů a dále i těhotné a kojící ženy by měli užívání senny konzultovat s lékařem.
Známá také jako psyllium, je bylina, která je populární pro svou vysokou koncentraci rozpustné vlákniny. Tato rostlina je původem z Indie, ale je pěstována v různých částech světa kvůli svým léčivým účinkům na zažívací systém. Psyllium se hojně využívá jako přírodní prostředek pro řešení zažívacích problémů, zejména při zácpě, a byla prokázána i jeho účinnost při snižování hladiny cholesterolu a regulaci hladiny cukru v krvi. Lichořeřišnice rolní obsahuje hlavně slupky semínek, které jsou bohaté na rozpustnou vlákninu. Obsahuje také glykosidy, slizy a třísloviny.
Účinek psyllia tkví především v jeho vysokém obsahu vlákniny, která se ve střevech nerozpouští a nesestupuje do dolních částí trávicího traktu, ale zadržuje vodu a zvětšuje svůj objem. Tímto způsobem psyllium změkčuje stolici a usnadňuje její průchod střevy. Vláknina také působí jako prebiotikum, tedy podporuje růst prospěšných bakterií ve střevě, což má pozitivní účinky na celkové zdraví trávicího systému.
Přestože je psyllium obecně považováno za bezpečnou bylinu, někteří lidé mohou na něj reagovat alergicky. Užívání psyllia by mělo být konzumováno s dostatečným příjmem vody. Opět se konzumace nedoporučuje lidem s idiopatickými střevními záněty.
Je jednou z bylin, které jsou tradičně používány k řešení zácpy. Obsahuje různé látky, které mohou přispívat ke zlepšení funkce trávicího systému, a to konkrétně vlákninu, především ve formě gelu, který se nachází v listech rostliny. Vláknina má schopnost vázat vodu, což způsobuje zvětšení objemu stolice a změkčení její konzistence. To usnadňuje průchod stolice střevním traktem a snižuje riziko zácpy. Některé látky obsažené v aloe vera, jako jsou antraglikosidy, mají mírné projímavé účinky. Tyto látky stimulují střevní stěnu a zvyšují peristaltiku, což je svalová činnost, která posouvá střevní obsah směrem k řitnímu otvoru.
Aloe vera má protizánětlivé vlastnosti, což může pomoci snižovat zánět ve střevě a uvolňovat potíže spojené s zácpou. Aloe vera lze užívat několika způsoby, v závislosti na dostupnosti produktů a osobních preferencích, buďto ve formě gelu, užívaného na lačno, či ve formě šťávy nebo doplňků stravy.
I když je aloe vera obecně považována za bezpečnou rostlinu, při užívání aloe vera vnitřně je třeba dodržovat několik opatření. A to konkrétně dodržovat doporučené dávkování, neužívat v případě těhotenství, kojení a přítomnosti idiopatických střevních zánětů. Citliví jedinci mohou být alergičtí na aloe vera. Před zahájením užívání doplňků stravy nebo šťávy z aloe vera je vhodné provést test na alergickou reakci.
Známý také jako lněné semínko, je rostlina, která má dlouhou historii v tradiční medicíně díky svým léčivým vlastnostem. Jedná se o bylinu, která je bohatá na vlákninu a mastné kyseliny, což dělá z lněných semínek přirozený prostředek k řešení zácpy a podpoře zdravého zažívání.
Pepřovník setý je bohatý na vlákninu, především rozpustnou vlákninu známou jako slizy. Tento typ vlákniny má schopnost vázat vodu a zvětšovat svůj objem, čímž zlepšuje konzistenci stolice a usnadňuje průchod střevním traktem. Kromě toho obsahují lněná semínka i omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky a podporují celkové zdraví trávicího systému.
Vláknina v pepřovníku setém tvoří ve střevě želatinovou hmotu, která zvyšuje objem stolice a změkčuje ji. To podporuje pravidelné vyprazdňování a snižuje riziko zácpy. Olejová složka pepřovníku setého může podpořit peristaltiku, což je svalová činnost, která posouvá střevní obsah směrem k řitnímu otvoru. To napomáhá plynulému průchodu stolice.
Lněná semínka můžete jíst samotná nebo je přidat do cereálií, jogurtu, smoothies nebo pečiva. Je důležité si uvědomit, že celá semínka prochází střevy neporušená, a tak je ideální je namáčet ve vodě nebo je rozdrtit, aby se uvolnily jejich léčivé látky.
Známý také jako rakytník, je významná rostlina, která je využívána v tradiční medicíně po tisíce let. Jeho plody jsou bohaté na živiny a bioaktivní látky, které mu dávají širokou škálu léčivých účinků. Mezi tyto účinky patří i jeho schopnost řešit problém zácpy a podporovat zdravé zažívání. Rakytník řešetlákový obsahuje mnoho důležitých živin, mezi které patří vitamíny (zejména vitamín C, vitamín E a vitamíny skupiny B), minerální látky (vápník, hořčík, železo, draslík), flavonoidy, karotenoidy, fenolické sloučeniny a mastné kyseliny.
Rakytník řešetlákový je bohatý na vlákninu, především rozpustnou vlákninu, která má schopnost vázat vodu a zvětšovat objem stolice. Tímto způsobem změkčuje stolici a usnadňuje její průchod střevním traktem. Vláknina také podporuje růst prospěšných bakterií ve střevě, což má pozitivní účinky na celkové zdraví trávicího systému. Rakytník řešetlákový obsahuje flavonoidy a fenolické sloučeniny, které mají protizánětlivé účinky. Zánět ve střevě může být jednou z příčin zácpy, a proto protizánětlivé látky v rakytníku mohou pomoci snížit zánětlivé procesy a podpořit pravidelné vyprazdňování. Plody rakytníku obsahují vysoké množství vody, což je důležité pro udržení dostatečné hydratace střeva a změkčení stolice.
Rakytník řešetlákový lze konzumovat ve formě čerstvých plodů, džusu, oleje nebo přípravků jako jsou doplňky stravy. Rakytník řešetlákový je obecně považován za bezpečnou rostlinu s nízkým výskytem vedlejších účinků. Nicméně, v některých případech mohou lidé s alergií na rakytník řešetlákový projevovat alergické reakce při konzumaci nebo dotyku s rostlinou.
Zdroje:
Buchková, I., & Racek, J. (2010). Rakytník řešetlákový – ovoce se zázračnou mocí. Praha: Grada Publishing.
Tiwari, B. K., Brunton, N. P., Brennan, C. S., & Brennan, M. A. (2013). Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.): Účinky na lidské zdraví a výživu. Journal of Functional Foods, 5(3), 1233-1247.
Rao SSC, Brenner DM. Efficacy and Safety of Over-the-Counter Therapies for Chronic Constipation: An Updated Systematic Review. Am J Gastroenterol. 2021 Jun 1;116(6):1156-1181. doi: 10.14309/ajg.0000000000001222. PMID: 33767108; PMCID: PMC8191753.
Cirillo C, Capasso R. Constipation and Botanical Medicines: An Overview. Phytother Res. 2015 Oct;29(10):1488-93. doi: 10.1002/ptr.5410. Epub 2015 Jul 14. PMID: 26171992.
Ma Q, Wang CZ, Sawadogo WR, Bian ZX, Yuan CS. Herbal Medicines for Constipation and Phytochemical Comparison of Active Components. Am J Chin Med. 2022;50(3):723-732. doi: 10.1142/S0192415X2250029X. Epub 2022 Mar 24. PMID: 35331086.
Diskuze