Antibiotika a probiotika

Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů nacházejících se jak na povrchu, tak i uvnitř těla. Přibližně se jedná o dva kilogramy bakterií. Rozlišujeme hned několik různých mikrobiomů, a to například kožní, střevní, vaginální nebo orální. Předpokládá se, že systém mikrobiomu zahrnuje až 1 000 různých druhů bakterií, z čehož přibližně 80 % dosud není kultivováno. 

Bakterie rozdělujeme na neutrální, patogenní a saprofytické. Patogenita bakterií je ovlivněna množstvím, virulencí, stavem organismu, imunitního systému a složením střevního mikrobiomu.  K hlavním funkcím prospěšných bakterií v trávicím traktu patří tvorba bariéry rezistentní vůči patogenním vlivům, podpora látkové výměny a pohybu střev, stimulace imunitního systému a produkce vitamínů skupiny B a K. Na osídlení těla bakteriemi má vliv již samotný porod. Pokud je porod veden přirozeně vaginální cestou, vykazuje novorozenec rozmanitější složení mikrobiomu. Nemalý příznivý efekt má i kojení mateřským mlékem obsahující cenné laktobacily a bifidobakterie.

Udržení stabilního střevního mikrobiomu závisí na mnoha faktorech. Bylo prokázáno, že s narůstajícím věkem klesá podíl bifidobakterií a dochází k převaze negativních bakterií (Clostridium, Pseudomonas). Některá onemocnění mohou měnit střevní sliznici v důsledku fyzikálního poškození střevní sliznice. Například průjem je doprovázen snižováním počtu kmenů Lactobacillus, Bacteroides,
Bifidobactera a zvyšováním počtu fakultativních anaerobů.Při zácpě dochází ke snižování počtu všech bakterií mléčného kvašení. Pacienti s Crohnovou chorobou mají ve střevním obsahu přemnožené streptokoky, a naopak dochází ke snížení enterokoků. Složení mikrobiomu mohou negativně ovlivnit i léky (zejm. antibiotika), nadměrný stres, strava s nedostatkem vlákniny, nedostatečná pohybová aktivita, menopauza nebo úzkostlivá hygiena.

• Antibiotika =  léčiva působící proti bakteriím
• Probiotika =  živý mikrobiální doplněk stravy, působí příznivě na zdraví hostitele
• Prebiotika =  substrát pro střevní bakterie
• Synbiotika =  kombinace probiotik a probiotik

Probiotika

Předpokládá se, že probiotické bakterie nekolonizují gastrointestinální trakt hostitele trvale, je tedy žádoucí podávat je dlouhodobě. Probiotické bakterie působí příznivým efektem již svou přítomností či úpravou prostředí. Mají schopnost tvorby vitamínů nebo mastných kyselin s krátkým řetězcem. Obnovují rovnováhu střevního mikrobiomu, redukují hnilobné bakterie, regulují hladinu cholesterolu a stimulují imunitu. Dysbióza, neboli narušená rovnováha střevního mikrobiomu, může mít za následek zvýšenou vnímavost k infekcím a onemocněním. 

V současnosti najdeme na trhu řadu zakysaných probiotických výrobků, které se doporučují konzumovat denně. Nejznámějšími jsou zakysané mléčné výrobky (acidofilní mléko, kefír, zákys, kyška, kysané podmáslí), kysané zelí nebo fermentovaná zelenina. K normalizaci rovnováhy střevního mikrobiomu lze využít i doplňků stravy s probiotiky, případně prebiotiky. Výhodou doplňků stravy je, že na rozdíl od kysaných výrobků odolají vysokým teplotám a lze si je tedy přibalit na cesty například i do tropických oblastí, kde je riziko patogenních organismů z pitné vody nebo vzduchu. Probiotika jsou určena pacientům po prodělaných infekcích léčených antibiotiky (zde se doporučují zmiňované doplňky stravy), osobám s oslabenou imunitou a běžné populaci k prevenci dysbióz. Mechanismus účinku probiotik spočívá ve snížení pH ve střevě, zvýšení tvorby protilátek IgA a zabránění pomnožení patogenních mikroorganismů.

Součástí mikrobiomu jsou bakterie rodu Bacteroides, Clostridium, Fusobacterium, Eubacterium, Ruminococcus, Peptococcus, Peptostreptococcus, Bifidobacterium, Escherichia nebo Lactobacillus.
Z hub se ve střevech vyskytují rody Candida, Saccharomyces, Aspergillus a Penicillium.

Nestravitelné oligosacharidy

Prebiotika (nestravitelné oligosacharidy) slouží jako potrava pro živé bakterie (probiotika). Mezi prebiotika patří látky jako jsou inulin, oligofruktóza, galaktooligosacharidy a laktulóza. Kromě podpory růstu probiotik dále urychlují pasáž tráveniny, zvyšují pocit nasycení, jsou prevencí zácpy a snižují glykémii. Při fermentaci prebiotik dochází k tvorbě kyseliny octové, máselné a propionové, čímž se potlačuje růst hnilobných bakterií a patogenů.

Antibiotika

U pacientů po léčbě antibiotiky byla prokázána výrazná redukce rozmanitosti střevních bakterií. Po sedmidenní antibiotické léčbě dochází k poklesu diverzity až o 25 %. Takovéto oslabení může být jednou z příčin chronických onemocnění jako jsou například i nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). Dále byla prokázána asociace mezi změnami střevního mikrobiomu a atopickou dermatitidou, nonalkoholickou steatózou nebo depresivním syndromem. 

Diverzita střevního mikrobiomu je důležitější, než se tomu tak dříve předpokládalo. Pro zachování rovnováhy a rozmanitosti bychom měli užívat antibiotika pouze v opodstatněných případech a uvážlivě. V případě nutnosti antibiotické léčby bychom neměli zapomínat na probiotika. Zakysané výrobky a prebiotika by měly být součástí jídelníčku v ideálním případě každý den.