Účinky nikotinu
Nikotin patří mezi pyridinové alkaloidy. Přirozeně se nachází v rostlině tabáku (Nicotiana) z čeledi lilkovitých. Jedná se o prudký jed, který je vysoce návykový. Rostliny tabáku pocházejí z Jižní Ameriky, odkud se rozšířily do Severní Ameriky, Afriky a Austrálie. Domorodci z těchto oblastí původně používali listy tabákových rostlin ke žvýkání, kouření nebo použití při náboženských rituálech. Evropští kolonisté vyváželi tabákové plodiny za účelem zisku a změnili používání tabáku na rekreační drogu.
Návykovost způsobuje dopamin, tzv. hormon štěstí, který se při kouření nikotinu uvolňuje. Čím více lidé užívají nikotin, tím více jej potřebují, aby se cítili dobře. Návykovost na nikotinu lze srovnat s návykovostí na alkoholu, opioidech či kokainu. Lidé do 25 roku věku jsou k závislosti na nikotinu náchylnější. Případné odvykání ztěžují nepříjemné abstinenční psychické a fyzické příznaky z důvodu chybějícího dopaminu. K typickým abstinenčním příznakům se řadí nervozita, silné chutě, podrážděnost, problémy se soustředěním, agresivita, přibírání na hmotnosti nebo trávicí obtíže.
Mechanismus účinku nikotinu
Při kouření se nikotin dostává krevním oběhem do mozku velice rychle, přibližně do 20 sekund. Nikotin následně vytváří dočasný pocit pohody, zvyšuje srdeční frekvenci a množství kyslíku, které srdce využívá. Po tom, co se nikotin dostane do těla, dochází k nárůstu endorfinů, opioidních polypeptidů navozujících pocity štěstí a dobrou náladu. Hladiny nikotinu po vstupu do těla rychle vrcholí, avšak efekt nikotinu a endorfinů je pouze krátkodobý. Následkem krátkodobého efektu jsou lidé nuceni pokračovat v dodávce dalšího nikotinu, aby si tak udržovali příjemné pocity.
Nikotin může dočasně zlepšit koncentraci a paměť. Z dlouhodobého hlediska toto však neplatí. Dlouhodobé kouření cigaret může souviset s poklesem kognitivních schopnost a zvýšením rizikem neurodegenerativních onemocnění. Krátkodobé přínosy tedy ty dlouhodobé. Nikotin může ovlivňovat celé tělo.
K nejčastějším účinkům nikotinu na lidské tělo patří:
- zvýšený krevní tlak
- poruchy spánku
- změny srdečního rytmu a frekvence
- žaludeční vředy
- bolesti hlavy
- závratě, točení hlavy
- dušnost
- bolesti kloubního aparátu
- trávicí obtíže
- pálení žáhy
Formy nikotinu
Nikotin lze užívat v mnoha formách. Nejčastěji se jedná o kouření či šňupání tabáku. Tabákový kouř obsahuje až na 70 chemikálií, které jsou karcinogenní (rakovinotvorné). Kouření cigaret prokazatelně způsobuje rakovinu plic, chronické bronchitidy, zhoršuje astma, zvyšuje riziko vzniku rakoviny dutiny ústní, hrtanu, močového měchýře, slinivky a dalších orgánů. Kouření zvyšuje inzulinovou rezistenci, což následně může vyústit v diabetes mellitus 2 typu. V neposlední řadě také zvyšuje riziko neplodnosti, onemocnění zubního aparátu a očí.
Nově se však dostávají do popření i nikotinové náplasti, nikotinové sáčky a elektronické cigarety. I tyto produkty mohou mít negativní účinky. Nikotinové náplasti často dráždí kůži, způsobují závratě, bolesti hlavy, nevolnost a poruchy spánku. Nikotinové žvýkačky pak negativně ovlivňují chuť v ústech, způsobují podráždění jícnu, mohou zapříčinit vředové onemocnění v oblasti dutiny ústní.
Elektronické cigarety jsou malá zařízení ohřívající kapalinu, kterou následně mění v páru. Tekutina obsahuje nikotin, rozpouštědla a příchuť. Součástí však mohou být i další neznámé chemikálie s negativním dopadem na zdraví. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) varuje zejména před zakoupením elektronických cigaret z neověřených zdrojů. Bylo hlášeno více než 1 000 vážných poškození plic v důsledku použití e-cigaret.
Léčebná terapie
Důležité je zmínit i to, že nikotin může interagovat s některými léky nebo jinými drogami. Nikotin může snížit účinnost benzodiazepinů, léků s anxiolytickým a sedativním účinkem. U žen s hormonální antikoncepcí může nikotin zvýšit riziko tvorby krevních sraženin.
V případě zájmu o odvykání kouření je možné se obrátit na zdravotníky – lékaře i farmaceuty. Nejúčinnější je kombinace psychoterapie s nikotinovou substituční terapií, kdy se lidem podává malé množství nikotinu. Závislost na nikotinu je stále aktuálním tématem, které je třeba řešit. Na celém světě kouří přes 1 miliardu lidí. V České republice je to až 30 % populace. K tomu, abychom snížili počet kuřáků, je důležitá prevence, zejména pak u dětí.
Zdroje:
Hartmann‐Boyce, J., Chepkin, S. C., Ye, W., Bullen, C., & Lancaster, T. (2018, May 31). Nicotine replacement therapy versus control for smoking cessation. Cochrane Database of Systematic Reviews, (5) shorturl.at/dHZ56
Mishra, A., Chaturvedi, P., Datta, S., Sinukumar, S., Joshi, P., & Garg, A. (2015, January–March). Harmful effects of nicotine. Indian Journal of Medical and Paediatric Oncology, 36(1), 24–31
shorturl.at/noqx0
Polosa, R., & Benowitz, N. L. (2017, August 21). Treatment of nicotine addiction: Present therapeutic options and pipeline developments. Trends in Pharmacological Sciences, 32(5), 281–289
shorturl.at/jmqty
What’s in a cigarette? (2016, August 16) shorturl.at/nU189
Diskuze