Hormon spánku – melatonin

Melatonin, systematickým názvem 5-methoxy-N-acetyltryptamin nebo také „hormon spánku“ je hormon produkovaný nadvěskem mozkovým, neboli epifýzou. Jedná se o hormon, podílející se na řízení cyklu spánek – bdění. Produkce melatoninu je závislá na dostupném světle. K zvýšení produkce dochází při utlumení světla, a naopak, jakmile je světla více, jeho produkce se snižuje. Nejvyšší produkce melatoninu byla zaznamenána u novorozenců a následně s věkem klesá. Dále je závislá i na ročním období, kdy v zimě je produkce tohoto hormonu vyšší a v létě pak přirozeně nižší. Je snadno syntetizovatelný a lze jej podávat perorálně, což vede k zájmu o jeho využití jako léčby insomnie (nespavosti). Předpokládá se, že deficit melatoninu je alespoň částečně zodpovědný za poruchy spánku.

Jak již bylo zmíněno, syntéza melatoninu probíhá zejména večer. Po zhasnutí dostaneme biologický příkaz k zahájení spánku. Melatonin tedy reguluje načasování spánku do celého organismu. Ač melatonin svým způsobem ohlašuje, kdy má spánek začít, sám se spánku následně neúčastní.

Melatonin tedy nelze považovat za prostředek k podpoře spánku u zdravého jedince. Výhodou melatoninu jakožto doplňku stravy je placebo efekt. Nevýhodou pak naopak je to, že doplňky stravy s obsahem melatoninu nejsou regulované. Odborné analýzy volně dostupných doplňků stravy s obsahem melatoninu odhalily v těchto přípravcích různé konkcentrace, obsahující o 83 % méně, než je uvedeno na obalu, nebo o 478 % více, než deklaruje etiketa.

Klinicky významné účinky léčby melatoninem byly prokázány v placebem kontrolovaných studiích na lidech, zejména u poruch spojených se snížením nebo nesprávným nastavením melatoninového rytmu, například u poruch spánku souvisejících s cirkadiánním rytmem, u jet lagů a prací na směny, nespavosti u dětí s neurovývojovými poruchami, špatné (nerestruktivní) kvality spánku, neklesajícího nočního krevního tlaku (noční hypertenze) a Alzheimerovy choroby.

Snížená produkce melatoninu v časných stadiích Alzheimerovy choroby, úloha melatoninu v regenerační hodnotě spánku (vnímaná kvalita spánku) a jeho spánkové anticipační účinky, které vedou k oslabení aktivace určitých mozkových sítí, získávají novou perspektivu s tím, jak se odhaluje úloha špatné kvality spánku při hromadění β amyloidu, zejména v precuneu. V důsledku nedávno objeveného vztahu mezi cirkadiánními hodinami, spánkem a neurodegenerací jsou vzhledem k objevující se souvislosti s etiologií Alzheimerovy choroby v popředí zájmu nové vyhlídky na využití melatoninu pro včasnou intervenci, která by podpořila zdravé fyzické a duševní stárnutí.

Vystavení umělému světlu v noci vede k narušení cirkadiánního systému, což je pro naše zdraví škodlivé. Odhaduje se, že v průmyslově vyspělých zemích je 75 % všech pracujících lidí zapojeno do práce na směny a noční pracovní dobu. Epidemiologické studie, především u všeobecných sester, odhalily souvislost mezi trvalou noční prací a o 50-100 % vyšším výskytem rakoviny prsu. Mezi potenciální a multifaktoriální mechanismy účinků patří potlačení sekrece melatoninu ALAN, spánková deprivace a cirkadiánní poruchy. Práce na směny či noční obecně zkracují dobu strávenou spánkem a narušují cirkadiánní časovou strukturu. Z dlouhodobého hlediska je tato desynchronizace škodlivá pro zdraví, což podtrhuje velké množství epidemiologických studií, které odhalily zvýšený výskyt několika onemocnění, včetně rakoviny, diebatu mellitu 2. typu, kardiovaskulárních rizik, obezity, poruch nálady a věkem podmíněné makulární degenerace. Vzhledem k velkému počtu osob, kterých se to týká, se jedná o problém veřejného zdraví. IARC zařadila práci na směny do skupiny 2A „pravděpodobných karcinogenů pro člověka“, protože zahrnuje tzv. cirkadiánní dezorganizaci.

Komu tedy doplňky stravy s obsahem melatoninu mohou pomoci? Především seniorům, kteří mají produkci melatoninu fyziologicky sníženou. Dále pak i turistům s jet lagem a osobám pracující na směny.

Spánková hygiena se v současné době dostává do popředí. Spánek je pro zdraví velmi důležitý a nelze jej opomíjet a zanedbávat. V případě, že trpíte nespavostí či vám příliš dlouho trvá usnout, pokuste se dodržet doporučení spánkové hygieny:

• před spánkem se vyvarujte těžkým jídlům a alkoholu
• spěte ve vyvětrané místnosti v adekvátní teplotě (18 – 20°C)
• do postele ulehejte pouze při pocitu ospalosti
• z místnosti odstraňte rušivé předměty
• snažte se chodit spát ve stejnou dobu
• přes den spěte maximálně 30 min.
• před spaním nekuřte a nekonzumujte povzbuzující nápoje
• vyvarujte se před spaním modrému světlu, omezte elektronická zařízení
• pravidelně provozujte fyzickou aktivitu